Stále ještě místopředseda Evropské komise (EK), slovenský sociální demokrat a člen Strany evropských socialistů (PES) Maroš Šefčovič, se na křeslo šéfa EK neposadí. Vzdal se totiž kandidatury na post lídra PES ve prospěch druhého kandidáta, Nizozemce Franse Timmermanse. S politikou ale rozhodně nekončí.
Horkým kandidátem na post předsedy Evropské komise (EK) je současný šéf poslanecké frakce Evropské lidové strany a místopředseda bavorské CSU Manfred Weber. Jak by řešil problém migrace, populismus, nacionalismus a omezování základních práv? Co udělá s dvourychlostní Evropou?
„Rozhodl jsem se neztrácet čas a kandidatury se vzdal… Toto kompromisní řešení považuji za férové a věřím, že budeme spolupracovat tak dobře jako dnes,“ vysvětluje Maroš Šefčovič.
Rozhodně prý nejde o konec kariéry slovenského diplomata, který je od roku 2014 také komisařem pro energetickou unii EK. „Při našem ‚souboji‘ ale zaznělo: jste velmi dobří oba a taky vás oba potřebujeme. Najděte způsob, jak váš společný potenciál využít v evropských volbách.“ Byl prý pověřen sestavením programu evropských socialistů (PES) a podporu dostal i pro aktivity v ekonomicko-modernizačním portfoliu.
„To jsou témata, která rozhodnou, jestli bude naše 21. století evropské, nebo čínsko-americké. Musíme se bavit i o lepším soužitím mezi státy střední a východní Evropy a Západem, o nové obchodní a průmyslové politice nebo o tom, jak vzděláváme mladé lidi.“
Sotva u nás jedny volby skončily, začíná se mluvit o těch dalších – do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019. Vítězná politická síla pak navrhuje politické vedení Evropské komise (EK). Největší boj se vždy vede o křeslo předsedy, tedy o post, který dnes zastává Jean-Claude Juncker.
Současná Evropa zažívá krizi politiky, kdy se čím dál silněji ozývají hlasy nejrůznějších populistů, na úkor ztráty voličské důvěry tradičních stran. Jak si to europoslanec Šefčovič vysvětluje? Navíc, když i průzkumy ukazují, že by evropští socialisté sice teď ve volbách svou druhou pozici obhájili, ale oslabili by z 25 na 19 křesel.
„Platíme velkou daň za hlubokou ekonomickou krizi, kterou jsme nedávno prošli. Po takovýchto krizích ale vždy nastává i krize politická… Když přijdete o dům nebo o celoživotní úspory, tak v sobě dlouho nesete zášť a nedůvěru. Pak taky chcete prudkou změnu. Proto musíme mít dobrý program a myšlenky, abychom to zvrátili,“ tvrdí eurokomisař.
Očekává, že po květnových volbách bude nový parlament velmi fragmentovaný a víc přítomné budou i euroskeptické síly. „Budeme muset hledat nová spojení všech proevropských sil. Jistě to má teď složité i Evropská lidová strana, kdy všichni dobře vnímáme to jejich napětí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem,“ říká Šefčovič na adresu konkurenční a podle průzkumů stále nejsilnější evropské strany.
Hledat prý chce i recept na odstranění nervozity v podvědomí lidí, kteří se obávají globalizace a robotizace. „Často jezdím do tzv. uhelných regionů a tam se mě hlavně mladí často ptají, jak se mají připravit na budoucnost, když deset aktuálně nejžádanějších profesí ještě před pěti lety vůbec neexistovalo.“
Obyvatelstvo střední a východní Evropy zas trápí pomalý postup konvergence. „Samozřejmě, že tyto země udělaly velký posun. Když to řeknu zjednodušeně, tak se HDP na osobu dostalo z nějakých 50 na 80 %, ale pokud jde o mzdy, tak jsme se posunuli jen o nějakých 10 %. To vyvolává pnutí, kdy Západ říká: zaměstnanci z Východu pro nás představují sociální dumping. Na Východě se zas traduje: Západ vytváří jen bariéry a není vůči nám férový. K tomu se ale musíme jasně postavit, protože to Evropě opravdu vážně neprospívá.“
Co znamená tzv. bateriová aliance a proč se v ní Maroš Šefčovič tak angažuje? Jaký vztah má lídr PES Timmermans k Česku a v čem by mohl být jiný než Jean-Claude Juncker? A je dostavba jaderných bloků v ČR téma i pro evropské komisaře? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru.
Většina unijních zemí by na tom prý byla bez eura mnohem hůře. „Pravděpodobně by neexistoval společný trh, ze kterého máme obrovské benefity,“ dodává europoslanec.
Měla by Česká republika přijmout euro? V eurozóně je nyní devatenáct zemí, naopak devět členů Evropské unie eurem neplatí, včetně vystupující Velké Británie. „Větši...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
