Evropa odolá všem těm krysařům, kteří se snaží kapitalizovat strach, věří filozof Bělohradský
Teroristické útoky, při kterých zahynulo na 130 lidí se sice odehrály v Paříži, ale stopy některých pachatelů vedou do Bruselu. Slovem Brusel jsme si zvykli označovat celou Evropskou unii, ale jak se ukazuje, v hlavním městě Belgie sídlí i radikální islamisté. Dokáže jejich čin změnit celou Evropu?
„Jsem optimista,“ uvedl v Dnešním Plusu filozof Václav Bělohradský. „Zatím se vždy podařilo čelit tomu, kdo chce kapitalizovat na těchto neštěstích, kdo má v programu strach, kdo zakládá konsensus na strachu a nenávisti.“
Filozof souhlasí, že náboženství se může někdy stát zdrojem mobilizace k boji, ale ve všech velkých náboženstvích dnes převládá universalismus a apel na mír, včetně islámu.
Bělohradského spíše zajímá to, že teroristé hovořili plynnou francouzštinou bez přízvuku.
„Rozhodující se mi zdá krach integračních modelů. Není něco špatně v tom, na co je Evropa tak hrdá, v její schopnosti integrovat, a dělat z lidí Francouze, Belgičany, Brity?“ ptá se myslitel.
Ten připomněl, že i v londýnských atentátech byli pachatelé Britové druhé nebo třetí generace přistěhovalců. „Je to nenávist spjatá s integrací. Lidé se jakoby trochu mstí za vynucený konformismus svých dědů nebo rodičů.“
Podle filozofa je čas přehodnotit význam slova multikulturalismus. „Slovo multikulturalismus je nakaženo virem banality a banalizace.“
„Člověk se stává Francouzem tím, že se podílí na francouzské kultuře. Je to kultura, která z něj udělá Francouze. Multikulturalismus ale dělá z kultury tradici. Tedy: ty jsi muslim, takže máš právo držet své tradiční náboženství, ale přece kultura je kritika vlastního náboženství,“ vysvětlil Bělohradský.
Křesťanství až poté, co bylo podrobeno kulturní kritice, se stalo snesitelným, vzpomenul inkvizici a hořící hranice středověku Bělohradský. „Musíme podpořit kritickou kulturu,“ dodal.
V Paříži je spor o multikulturalismus živý už dlouho, a hluboká a intenzivní diskuze je ve Francii v běhu, ujistil filozof.
„Proto také věřím, že nejen Francie, ale i celá Evropa odolá všem těm krysařům, kteří, jakmile se něco stane, snaží se kapitalizovat strach, který v každém z nás nějak je,“ shrnul Václav Bělohradský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.