Eva Turnová: Venkovní zbytečnosti

2. prosinec 2022

Když mi někdy připadá, že příliš mnoho lidí vypouští z úst větu „bůhví, jak to s tou válkou je“, když mi O2 Guru zkazí snídani a ještě k tomu se v domě rozjíždí stavba výtahu, jdu si raději zaběhat do Stromovky.

Běžím směrem ke Šlechtovce a vzpomínám, v jakých podobách už jsem ji zažila – při vichřici, kdy padaly stromy a my s mámou a bráchou v kočárku jsme je přelézali; v době povodní, kdy několikametrový železný plot kolem Šlechtovky vůbec nebyl vidět a voda unášela lednice, pračky a skříně.

Čtěte také

Pokračuji Stromovkou k mostu na Císařský ostrov, kde stála naše chatička, ve které jsme většinu roku bydleli. V místní hospodě U Šrámků jsem se naučila Bednu od whisky a dostala od převozníka do zoo svou první kytaru.

Trochu jsem při vzpomínání napálila tempo, a tak zvolním, a tím pádem se s mými myšlenkami začnou mísit útržky dialogu kolemjdoucích, kteří pořád něco řeší.

On: „Teď, když zažíváme líbánky? Jsi praštěná?“

Ona: „Tak mi nemáš zahýbat.“

On: „Taky jsi mi minule hodila na hlavu kuřecí stehna.“

Ona: „Musíme naše životy prolnout, nebo se rozejít!“

On: „Nech toho, nebo ti udělám dítě.“

Na noze rybí lýtka

Při druhém kolečku kolem kachního jezera si představuji kuřecí stehna na hlavě mladíka, přemýšlím o tom, jak asi bude probíhat prolínání jejich životů a jestli je dítě zachrání. Při třetím kolečku se začínají vyplavovat endorfiny, ztotožňuji se s klenbou své nohy, hlava je osvobozená od všech myšlenek, cítím se lehce a začínám svou tichou hru na opaky významů slov kolemjdoucích.

Čtěte také

Rozhovor dvojice pak vypadá takto:

On: Teď, když zažíváme líbánky? Jsi praštěná?

Teď, když zmíráme plivance. Jsi pohlazená?

Ona: Tak mi nemáš zahýbat.

Tak mi máš chodit rovně.

On: Taky jsi mi hodila na hlavu kuřecí stehna.

Příště mi nech ležet na noze rybí lýtka.

Ona: Musíme naše životy prolnout, nebo se rozejít!

Nesmíme naše smrti rozmontovat, nebo se skloubit.

Eva Turnová

On: Nech toho, nebo ti udělám dítě.

Pokračuj, nebo ti zničím starce!

Doběhnu domů, před domem potkám mámu a pokračuju ve hře:

Máma: Jdu zrovna do domácích potřeb.

Já: Takže vlastně do venkovních zbytečností.

Máma je uražená a já zas tam, kde jsem byla ráno.

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio