Eva Turnová: Umění bukovat
Blíží se křest nového alba naší kapely, který se koná v mém oblíbeném divadle s perfektním zázemím. Tím spíš nechci nikoho z týmu zatěžovat takovými trivialitami, jako jsou volňásky. Jenže být na guest listu kamarádčiny akce je výzva. Znám sama nejlíp, jak krutá je rána, když se člověk na jmenném seznamu nenajde.
Nějaké vstupenky se ale prodat musí, aby bylo na honoráře účinkujících, pořadatel není žádný filantrop.
Čtěte také
13. komnatou mých křtů je navíc řešení vstupu na poslední chvíli. Takže když je nejvíc práce s dodáním produktu, který se křtí, volají úplně všichni, jako bych měla v pokladně ustláno.
Zrovna s kapelou řešíme, jestli kamion stihl přivézt vinyly, když píše fotograf Honza:
„Čau. Chceš, abych tam fotil?“
„Klidně.“
„Co znamená klidně?“
„Že tam bude fotograf, ale nic se nestane, když to nafotíš i ty. Jestli ovšem nabídka znamená, že chceš být na guest listu, tak to budu vědět až na místě,“ píšu Honzovi, z jehož minulé série fotek byla použitelná jedna, kterou nám byl ochoten v případě použití prodat.
Čtěte také
„Ok. Tak dej vědět, jestli jsem na guest listu.“
„To budu vědět tak půl hodiny před začátkem.“
„Aha, tak v tom případě nejdu,“ píše Honza.
Hned poté volá Ruda:
„Bukni mi lístky na ten váš candrbál, jo?“
„Bukni si je sám.“
„Já neumím bukovat.“
„Zavoláš, řekneš počet a půl hodiny před akcí si lístky vyzvedneš.“
„Co tam budu jako tu půlhodinu dělat?“
Čtěte také
„Dáš si víno.“
„Já držím suchý září.“
„Tak si dáš nealko.“
„Co můžou mít za nealko?“
„Malinovou limonádu.“
„Ta bude jistě z pravejch malin.“
„Tak si s někým pokecáš.“
„No to určitě, víš, co na ty tvoje akce chodí za lidi… Kup mi je, jo? Já ti to pak dám.“
„Tak si je kup online.“
„Tam jsou ňáký čtverečky…“
„To jsou sedadla.“
„A nemůžeš mě dát na guest list? Víš, jak jsem ti loni nařezal na chalupě dříví na tý středověký cirkulárce, viď… málem jsem přišel vo ruku.“
„Ok, kolik chceš lístků?“
„Deset.“
Koupím deset lístků na sebe a pět minut před začátkem křtu přijde od Rudy sms:
„Sorry, nedorazíme, Šumák křtí sbírku básní… fakt nářez!“
Dávám si proto dvě předsevzetí: Už nebudu svých lístků dárce a dám si kurz na cirkulárce.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
