Eva Turnová: Odložená smrt

kmotřička Smrt
kmotřička Smrt
0:00
/
0:00

Zdálo se mi, že si pro mě přišla Smrt, když jsem stála frontu na poště.

„Zrovna tady? Nemůžete přijít zejtra kolem 3.00 ke mně?“
„O.K., ve 3.00 u tebe, ale to je fakt deadline,“ řekla Smrt. 

Eva Turnová: Co pro Vás ještě můžu udělát?

Operátorka call centra

Když jsem včera v rádiu mluvila o šelakových vinylech s rychlostí 78 ot/min, napadlo mě, že jsem už vlastně pamětník.

Mám 20 hodin života. To bohužel není dost na to, abych zprodukovala vystřelení své urny na oběžnou dráhu, nebo si nechala zmrazit hlavu jako Timothy Leary. Není to ale ani málo na to, abych jen tak zabíjela čas. Zaplatím sekeru v Cobře, zavolám manažerce, že ruším hraní na demonstraci, a mrknu naposledy na Facebook.

Z profilu Muktadira Motina se dovídám, že právě probíhá otevření poslední z 620 lepenkových krabic Andyho Warhola. Jsou to takzvané time capsules — jeho vzkazy budoucnosti.

Vkládal do nich všechno možné, co nějak dokreslovalo jeho dobu, včetně osobních trivialit: ostříhané nehty, mrtvé mravence, Campbellovu polévku, parte prezidenta Kennedyho. 30 let po smrti Warhola se popartové krabice s otiskem minulosti začaly otvírat.

Na 30 let do trezoru... 

O.K., vyrobím jednu underground artovou krabici se svým vzkazem budoucnosti.

Eva Turnová: U šamana

03445881.jpeg

Každý chce lásku, ale málokdo chápe, že už jí má tolik, kolik potřebuje.

Odstřihnu si patku a dno pokryju svými prameny, včetně mého nepoddajného esíčka, přihodím pár trsátek, knížku Brabence, Zemanovy trenýrky, volební koblihu, pár květů řepky se zbytky motýle, vzorek Vodňanského kuřete chyceného salmonelou, a svoji občanku, jen tak pro srandu. Nechám vše zamknout na 30 let do trezoru.

Vypnu topení a čekám. Ve 3.00 zvoní zubatá.

„Máte tu pěknou kosu.“
„Nápodobně,“ odseknu.
„Koukala jsem do tý krabice, vzkaz nic moc teda.“

Vyhaslýma očima přejede moji knihovnu: „Koukám, že je to tady samej Turnovej háj, to jsme vlastně kolegyně. Víte co? Buďte si tu, jak dlouho chcete.“

„Bez patky, trsátek a bez občanky, když zejtra hrajem na demošce? Fakt díky, to mě kluci zabijou…“

Spustit audio
autor: Eva Turnová

Související