Eva Turnová: Konec divadla
Když byla za covidu omezená činnost divadel, napadlo mě, že aby herci nevyšli z formy, mohla by se divadla proměnit na takzvané půjčovny herců. Lidé, kteří si potřebují na chvíli vyzkoušet, jaké by to s někým bylo, by vyslali svůj požadavek a herec by roli ztvárnil.
Někdo, komu zemřela žena, by chtěl jednou týdně stařenku na lavičku pod lípu. Někdo, kdo je plachý, by chtěl například ženu, která ho bude jen obdivovat, žena zas někoho, kdo občas něco přitluče.
Čtěte také
Muž, kterého nebaví manželka, by se párkrát týdně legitimně sešel v kulisách pustého ostrova s herečkou Plodkovou, aby měl srovnání.
Ale protože covid záhy skončil, běhá po světě mnoho nenaplněných jedinců.
S muži typu „nebaví mě to se ženou, ale nevím, co a jak změnit“, se například roztrhl pytel.
Začíná to obvykle zprávou:
On: Čau, delší dobu tě sleduju, jsi krásná renesanční bytost. Nezajdeme na oběd?
První oběd:
On: Zajdem takhle na oběd častěji?
Já: Jasně, můžem spolu chodit…
On: Že spolu můžem chodit?
Čtěte také
Já: Třeba i do divadla, jsem chtěla říct…
On: A že bychom spolu chodili normálně, to by asi nešlo, viď? Jsi na mě moc vtipná.
Právě přichází obsluha a nabízí domácí pečivo.
On: Fakt je domácí? Jakože ho pečete doma?
Obsluha: Nikoli, pane.
On: Takže kuchař bydlí tady?
Obsluha: Ne.
On: (otočí se na mě) Vtipný, co?
Já: Strašně.
Druhý oběd:
On: Nemysli si, já taky maluju, tady jsem namaloval psa svojí přítelkyně Jáji.
Já: Moc pěknej detail chlupů.
Od té doby partnerka Jája visí ve vzduchu.
Třetí oběd:
On: (ustaraně) Co je novýho?
Já: Rozpustila jsem kapelu.
Čtěte také
On: Ty jsi fantastická, jak umíš věci ukončovat.
Já: Jeden ezochlap říká docela rozumnou věc: „Když je to ano, tak to víš jistě. A když to nevíš jistě, tak je to ne.“
On: To je velká pravda, zkusím to aplikovat na vztah s Jájou.
Já: A co máte za problém?
On: Největší problém je, že její pes si nerozumí s mojí kočkou.
Oběd číslo čtyři:
Čtěte také
On: Včera u nás byla kočičí psycholožka. Koukej, tady je na fotce. (Ukáže fotku kočky v koupelně, na které je zároveň hlava Jáji ležící ve vaně.)
Já: A co ti psycholožka řekla?
On: Spíš kočkycholožka, když jde o kočku, ne? Vtipný, co?
Já: Ani ne.
Poslední oběd po delší pauze:
On: Tak co, chyběl jsem ti?
Já: Málem jsem umřela steskem.
On: Myslíš s tím obchodním domem? Haha.
Já: Nějak jsi přibral.
On: To víš, dovolená s plnou penzí. Byli jsme si s Jájou prohřát kosti v Tunisu. Navíc, do opravdový penze už nemám daleko, tak co. Promiň, já teď budu na mobilu, Jája má problém a je to přece jen moje… partnerka. Když holt na tebe jsem málo vtipnej.
A od té doby se neviděli. Možná to někdo nechápe, jájo.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
