Eva Turnová: Jeho Svatost dalajlama a já
Kamarád mi věnoval lístek na přednášku dalajlamy. Jindy stresem sálající Lucerna působila uklidňujícím dojmem, až jsem nenásilně prošla kolem ostrahy do první řady.
Za chvíli se vynořila Jeho Svatost, hihňala se a laškovala s okolím, takže okamžitě navodila pocit uvolnění. Po sále koloval mikrofon a lidé se tázali:
Čtěte také
„Jak naložit s úzkostí, která zmítá naší zemí?“
„Vy si pořád stěžujete. Jeďte do Indie a uvidíte,“ reaguje rázně dalajlama.
Je jasné, že Jeho Svatost a většinu tázajících od sebe oddělují roky duchovní praxe. Tady chtějí všichni návod na nirvánu bez práce.
Věci se nemaj přes koleno lámat
Náhodou se mi dostal do ruky itinerář dalajlamy na příští den. Zkusím pro zajímavost naše dny porovnat.
3.30
JS: Vstává a začíná meditovat.
Já: Spím. Zdá se mi, že je koncert a upadlo mi trsátko.
Čtěte také
6.00
JS: Snídá.
Já: Vstávám a zkouším meditovat, což mě uspí.
8.00
JS: Odlétá do Itálie, kde má přednášku na téma „štěstí“.
Já: Budí mě vrtačka.
13.00
JS: Přednáší v Itálii.
Já: Jdu překládat manuál na inkubátor. V kuchyni mění dělníci podruhé okna, protože je dali omylem níž a rámy drhnou o vafky.
15.00
JS: Končí přednášku myšlenkou, že odpuštění znamená neupadání do hněvu.
Já: Odpouštím dělníkům nikdy nekončící rekonstrukci.
Čtěte také
17.00
JS: Realizuje „čištění“, kdy prochází svůj den.
Já: Překládám manuál, dělník Béďa stále vrtá, snažím se odpouštět, co to jde.
00.00
JS: Dávno sladce spí.
Já: Procházím si v duchu svůj den, narazím na okna a omylem upadnu do hněvu. Beru si Stillnox a ve tři ráno usínám, zatímco Jeho Svatost právě začíná meditovat. Nevadí, příště to snad bude lepší.
To vím přece já i dalajlama, že se věci nemaj přes koleno lámat.
Autorka je spisovatelka a rockerka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


