Eva Turnová: Dovoroční basáž
S partou přátel jsme letos trávili Silvestra v příjemném hotýlku, abychom byli pohromadě a zároveň se mohli kdykoli uchýlit do ústraní svého singlu. Měli jsme slevu do hotelového wellnessu, a tak jsem se rozhodla zpestřit si začátek nového roku aromatickou masáží.
„Určitě běž, já byla včera, masérka je skvělá,“ doporučuje mi masáž kamarádka.
Jdu se objednat na recepci.
„Bohužel paní masérce je dneska špatně, ale zaskakuje za ni kolega,“ řekne recepční.
Čtěte také
V tu chvíli se odněkud vyloupne obr.
„V kolik by se váb to hodilo?“ řekne s totálně ucpaným nosem.
„V šest.“
„V šest báb právě odvézt dobů kolegydi, ale oda počká, a by dva tu půlhodidovku rychle sfoukneb.
V šest klepu na dveře.
„Běžte si do kabidky, tab ze sebe všechno shoďte a přehoďte si přes sebe prostěradlo,“ řekne hlas obra za dveřmi.
Přijet da belouch
Svléknu se a zabalím do prostěradla.
„Vyskočte da stůl, otočte se da břicho a obličej strčte do díry,“ řekne robustní masér a strhává ze mě prostěradlo.
Čtěte také
„Dáb ohřát olej a předtíb váb rozbasíruju záda.“
Nastydlý obr mi začne nazdařbůh jezdit po zádech od krku k zadku, kde se pokaždé demonstrativně zarazí. Masíruje podobně jako otčím někdy začátkem osmdesátých let, když se vrátil z detoxu a chtěl si nás masáží získat. Obr po chvíli sáhne po horké nádobě a šplíchne mi na záda vařící olej.
Syknu bolestí.
„Pardod, dechal jsem to da vohdi trochu dýl.“
Je ticho, občas se ozve obrovo neúspěšné popotáhnutí nosem, jeho ruce mi nahodile pleskají po lopatkách. Otvorem na obličej hypnotizuji černé šungity, které jsou na zemi pode mnou rozmístěny do tvaru pyramidy mířící na mé čelo.
Čtěte také
„Jestli souhlasíte, padi, uděláb vám tlakovou basáž hýždí,“ překvapí masér otázkou, na odpověď nečeká a začne se mi do půlek trefovat pěstí. Masáž hýždí je naštěstí krátká.
„A dydí provedebe reflexní basáž chodidel,“ pán začne silnými prsty ťupkat napříč chodidlem. Myslím, že jeden bod se má alespoň na několik vteřin tlačit, ale to už sedím a masér mi mlátí do ramen.
„Jau,“ vyhrknu.
„Padi, já dělám dedě dvaadvacet až sedmadvacet basáží včetně šíje, víte? A včera bi zavolali, jestli sem dechci přijet da belouch.“
Naštěstí jsme melouch opravdu sfoukli rychle, obr mi hřbety rukou aplikuje na ramena karate, vzpomínám si, že tím otčím taky vždycky končil.
„A tohle se dělá proč?“ nedá mi to.
„Vokysličedí kůže. Doufám, že se váb to líbilo. Bůžete jít.“
„Šíleně, díky boc a daschledadou.“
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
