Eva Turnová: Dodatak jelima
Když míjím billboardy s reklamami na potraviny, často si vzpomenu na propagaci stravy z období mého dětství, kdy cílem reklamy nebylo konkurovat jinému výrobku, ale anoncovat jediný dostupný. Na výstižné „Vitana vaří za vás“, pestré „Xaverov Xaverov Xaverov“ nebo důvtipné: „Vegeta udělá i z vody polévku“.
Zázračná Vegeta měla ještě pod názvem záhadný srbochorvatský nápis „dodatak jelima“, který se v mé dětské hlavičce stal symbolem kvality. Jakékoli hnusné jídlo se po vsypání Vegety stalo dobrým.
Čtěte také
Vůbec jsme tenkrát neměli tušení, že za železnou oponou se to hemží biopotravinami. Byli jsme zmanipulovaní totalitním názorem, že vrchol bašty je knedlík. Jako děti jsme se těšily na to, až vyrosteme a budeme moct samy do restaurace druhé cenové skupiny, kde si dáme přírodní řízek s plátkem sýra a broskví z kompotu.
Jin, jang a pivo
V pubertě se mi dostal do ruky sešit s pokoutně přeloženou přednáškou od Japonce Michio Kushiho o principu jin a jang. Když jsem zjistila, že mi nejen zmizí akné, ale budu žít déle a do cesty si přivedu ideálního partnera, okamžitě jsem se rozhodla, že najedu na makrobiotickou stravu.
V polotovarech nebylo pro rumunské rolády místo na tofu, tempeh, natož seitan.
Eva Turnová
Vyrazila jsem na lov blahodárných potravin. Jenomže v polotovarech nebylo pro rumunské rolády místo na tofu, tempeh, natož seitan. Mým jediným úlovkem z produktů povolených Michio Kushim byla sezamová semínka a buráky. Po měsíci této kombinace mi začalo cukat oko. Zařadila jsem tedy do jídelníčku i standardnější jídla a dávala jsem si pozor, abych to, co bylo moc jin, jako třeba banán, vyvážila extrémní jangovou pochutinou, jako třeba pivem.
Jenže fronty na banány byly delší než na pivo, takže akné zmizelo, ale balili mě samí joudové. A tak jsem se pokorně vrátila ke mdlým omáčkám zpestřeným Vegetou s dodatkem jelima.
Hot jóga a žvýkání
Uběhlo mnoho let, železná opona spadla a uvolnila příval různých druhů zdravých potravin, problém je jen vybrat si. Díky tomu, že jsem si prošla bláznivým jin-jangovým maratonem v dospívání, udržuji se ve střídmém středu. Můj den vypadá takto.
Čtěte také
Vstanu a pomalu se dostávám do reality pomocí ještěrčího dýchání dědka kořenáře. Pak po malých doušcích vypiju litr živé vody, kterou si vyrábím pomocí elektrod. Rozkoušu deset chlorel, loknu si ječmene, a teprve pak si dopřeju snídani – africké biomango s chia semínky.
Zapnu přímotop a dám si hodinku hot jógy. Pak přichází na řadu kapání na tvorbu čaker, protože paní z reiki mi řekla, že u mě žádné nevidí. Poté aplikuji informatika od Jonáše na odblokování negace, mezi kterými musí být pět minut pauza. Na řadu přichází opět ještěrčí dýchání. Celý cyklus se opakuje třikrát, jen jídelníček se mění. Nesmíme zapomenout každé sousto čtyřicetkrát přežvýknout a máme večer.
Na ideálního partnera si samozřejmě čas vždycky najdu. Až se objeví, vynechám prostě večerní dýchání a dám si svého jelima hned po žvýkání jako dodatak.
Autorka je spisovatelka a rockerka
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
