Eva Turnová: Chemenech
Přesně před dvaceti lety jsme jeli hrát s kapelou do Drážďan. Stavíme na benzince v Cínovci. Všichni loví cestovní pasy, hráči se trumfují, kdo vypadá hůř na fotce. Já vytahuju svůj zbrusu nový doklad až poslední a machruju; jako jediná totiž jedu na čip.
Někdo mi pas vytrhne z ruky, nalistuje fotku a zkoprní.
„To je ale pas tvojí dcery, Evo.“
Čtěte také
Polije mě horko. Padne rychlé rozhodnutí. Kapela pokračuje v jízdě, můj přítel mi přiveze z Prahy správný pas a doveze mě na koncert do Drážďan.
Dám si na benzince čaj, stoupnu si ke stolku a otevřu tlustý román. Pustím se do čtení. Obsluha ale asi po půl hodině dost znervózní, začne si podezřele měřit můj koncertní outfit, tváří se, jako bych čekala na zákazníka.
Pro kunčafty
Nechci provokovat, a tak se rozhodnu, že se půjdu raději najíst do nějaké obyčejné restaurace. Hned proti nádraží je pěkná jídelna se srdíčkem. Vcházím dovnitř. Nikde nikdo. Po půl hodině vejde dveřmi pro personál asi čtrnáctiletá dívka.
„Co byste ráda?“ zeptá se.
„Jídelní lístek,“ odpovím.
„Aha. Tak jo,“ prohodí dítě a tváří se, jako bych žádala v nehtovém studiu jelito. Vrací se za půl hodiny šouravým krokem a za chůze si čistí zuby.
Čtěte také
„Cho chi dáte?“
„Hemenex.“
„Cho to je?“
„Šunka s vejci.“
„Chemenech che chunkou a vejchi dochel,“ odpoví mladá přidrzle.
„Hemenex se šunkou a vejci neexistuje.“
„Dych to chikám.“
„Prosím vás, můžete mi zavolat někoho staršího?“ ptám se.
„Cha chvíli tu bude Bich mama,“ slibuje lolita a projíždí si curaproxem špičáky.
Čtěte také
Přichází Big mama.
„Dobrý den, dala bych si pstruha,“ zaprosím.
„Chcete tu bejt do zejtra? Holky ještě ani nevstaly.“
„Vždyť je odpoledne. Tak na co tu máte lístek?“ zkouším asertivně.
„Až na večer, pro kunčafty; takže naposledy… Co si dáte?“
„Pivo.“
„Výborně.“
Během dvou hodin si vyměníme naše poznatky. Já jí vysvětlím pojem orální historie a Big mama mi prozradí, po čem nejvíc touží muži.
Za hodinu mě vyzvedává Tomáš s basou. Rozloučím se a vyrážíme.
„Já tě rozveselím, jo?“ řekne Tom. „Představ si, Ludva od nás z práce chodí s prostitutkou. Chápeš to? Víš, kolik ho to musí stát?“
„Vím úplně přesně,“ řeknu.
„Jak to?“
„Pchochtětachto.”
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
