Eva Svobodová: Prezident Macron se nevzdává svých reformních plánů. S kým je prosadí?

Skutečnost, že Francie bude dál podporovat Ukrajinu, byla patrná už z pohledu na Eiffelovu věž, která se během oslav rozsvítila v ukrajinských barvách. Podporu Ukrajině přislíbil během rozhovoru i prezident. Porážka Ruska je podle něj jediná šance, jak efektivně vyřešit problém stále se zvyšujících cen energií.

Čtěte také

Eva Svobodová: Nová francouzská vláda přežila hlasování o nedůvěře. Má vyhráno?

Než se tak stane, má pro občany Macron záložní plán – šetřit. Na opakované dotazy novinářek, jak bude tento program „šetření“ vypadat, Macron odpovídal vyhýbavě. Stále jen apeloval na „zodpovědnost“ všech.

Jistě, i ve Francii bude potřeba do budoucna uvažovat nad energeticky úspornějšími řešeními – nečelíme v současnosti totiž jen krizi způsobené válkou na Ukrajině, ale také globální environmentální krizi, kterou kvůli letošním enormním suchům pociťují na vlastní kůži i řadoví Francouzi.

Škoda jen, že Macron nutnost šetřit podává paternalisticky, bez jasného politického řešení i bez kousku empatie vůči občanům, kteří se do komplikované situace zvyšujících se cen energií nedostali vlastní vinou.

Více práce za stejnou mzdu?

Kromě vágního „šetření“ chce Macron krizi řešit tím, že budou Francouzi více pracovat. Chystá se proto nejen snížit nezaměstnanost, ale schválit také zákon zvyšující odchod do důchodu na 65 let. Francouzský důchodový systém je komplikovaný a nejednotný. Různá odvětví mají odlišný režim. Macron by, stejně jako jeho předchůdci, rád systém sjednotil a zároveň zvýšil věk odchodu do důchodu.

Čtěte také

Eva Svobodová: Prezident Macron zatím není úspěšný při jednání o většině v parlamentu

Francie ale má v rámci EU stabilně spíše vyšší produktivitu práce. Zvýšením věku odchodu do důchodu by navíc Macron nevyřešil chronický problém, kterým je vysoká nezaměstnanost mladých Francouzů. Ta navíc přináší kromě ekonomických i řadu společenských problémů.

Jak sám Macron v rozhovoru přiznal, důvod proč lidé často volná pracovní místa neobsadí, souvisí například se špatným dopravním spojením, nedostupným bydlením nebo nedostatečným vzděláním. Politická řešení těchto problémů jsou ale mnohem složitější než jedním zákonem zvýšit odchod do důchodu.

„Pracovat více, aniž byste více vydělávali,“ tak reagoval levicový deník Libération na přední straně pátečních novin. Titulek je patrně remakem hesla z kampaně bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, který Francouzům sliboval „Pracovat více, aby více vydělávali“, čímž chtěl zpochybnit zákon o 35hodinovém týdnu.

Jedním z mnoha principů, na kterých v západním světě funguje loajalita mezi politiky a střední třídou, je dohoda, že pokud budu více pracovat, budu se já i moje děti mít lépe. Macron tak otevřeně popřel princip, který ale přestává platit napříč celou Evropou.

Blahosklonný suverén

Čtvrteční rozhovor, při kterém proti prezidentovi stály dvě novinářky, se odehrával v zahradě Elysejského paláce. Macron na domácí půdě působil sebejistě.

Čtěte také

Petr Janyška: Francie má novou vládu, čekají ji velké turbulence

„Nemám v povaze být pod něčím vlivem,“ odbyl prezident otázku novinářky ohledně podezření, že v době, kdy zastával úřad ministra hospodářství a průmyslu, lobboval za zájmy americké firmy rozvolněním trhu taxislužeb. Prezident se hájí tím, že toto otevření trhu prosazoval z přesvědčení a dnes by jednal stejně.

Macron stále hraje hru silného státníka. Politika, který už přes půl roku s občany příliš nekomunikuje, nedělá kampaň, jen ze svého paláce vydává vágní stanoviska o budoucím směřování země.

Ve skutečnosti ale Macron stále neví, jak tento svůj politický program prosadit. I z Republikánské strany, se kterou se Macron programově nejvíce překrývá, zaznívají opět hlasy, že „nemají v úmyslu“ s Macronem spolupracovat.

Prezident sice novinářce odpověděl, že se nebojí zpochybnění svého politického projektu, je ale pravděpodobné, že v průběhu následujícího volebního období bude Macron místo politických řešení dávat občanům blahosklonné rady. Například, aby „šetřili“.

Autorka je politoložka