Petr Janyška: Francie má novou vládu, čekají ji velké turbulence

7. červenec 2022

Od nedávných parlamentních voleb v polovině června není ve Francii nic, jako bylo dřív. Situace se tam velmi zkomplikovala. Francouzi bývali zvyklí, že po volbách prezident během dvou, tří dnů oznámí novou vládu a ta začne fungovat.

Jenže tentokrát v parlamentu na rozdíl od většiny bývalých prezidentů nezískal většinu, takže dát dohromady vládu mu trvalo dva týdny. A výsledkem byl víceméně starý kabinet s pár kosmetickými změnami jmenovaný minulé pondělí. Jak je to možné? Macron neměl, kam sáhnout, a ode všech, koho oslovil, dostal košem.

Dnešní politická mapa Francie se do značné míry podobá české: jedna vládní formace a vedle ní už téměř jen totální opozice. Rozdíl je jen v tom, že ta Macronova vládní koalice nemá většinu. A vedle ní už je jen radikální levice Jean-Luc Mélenchona a krajní pravice Le Penové, které jakoukoli spolupráci s vládou odmítají.

Čtěte také

A potom ještě klasická pravice – Republikáni. Macron se pokoušel je oslovit s tím, že by jim nabídl buď účast ve vládě, nebo dohodu o podpoře jeho menšinového kabinetu, nebo alespoň tichou podporu.

Republikáni se ale rozhodli jít do opozice, s upřesněním, že bude konstruktivní a zodpovědná. Macronova premiérka s nimi tedy bude muset kolem každého zákona vyjednávat –⁠ od radikální levice ani od Le Penové podporu čekat nemůže.

Republikány k takovému kroku vedl pud sebezáchovy: jako součást Macronova tábora by se nejspíš úplně rozplynuli a časem zanikli. A také mu nemohli zapomenout, že tím, jak jim před pěti lety vyzobal několik nejznámějších jmen, je rozklížil a uvrhl do chaosu, z něhož se taktak vůbec vzpamatovali. Teď jejich cena stoupla, jsou jazýčkem na vahách a jedinou konstruktivní silou, s níž může Macron počítat.

Vláda nejspíš unikne vyslovení nedůvěry

Vůdce spojené levice Mélenchon, který je tam dnes nejaktivnějším a nejradikálnějším politikem, ovšem nemíní novou vládu jen tak nechat. Včera předstoupila před parlament premiérka Elisabeth Borneová s vládním prohlášením, ale ještě než začala, spojená levice podala návrh na vyslovení nedůvěry jejímu kabinetu.

Čtěte také

Hlasovat se o tom bude možná už zítra, možná příští týden. Republikáni ani strana Le Penové se ovšem k návrhu levice nepřipojí, neboť politicky by to bylo nepochopitelné. Je tudíž jasné, že vláda nepadne. A paradoxně tak dostane posvěcení od parlamentu, byť v něm má menšinu.

Je ovšem jisté, že se novému kabinetu bude vládnout jen obtížně, a pokud budou oba extrémy, pravicový i levicový, všechny vládní návrhy blokovat, je ve vzduchu i eventualita předčasných voleb.

Přitom, co včera paní premiérka přednesla, je velmi racionální, její návrhy berou v úvahu potřeby širokých vrstev. Navrhla, co dělat s hlavním problémem dnešní Francie, jímž je klesající kupní síla obyvatel, způsobená jako u nás ruskou agresí. Přestože Francie má jen pětiprocentní inflaci (my šestnáctiprocentní).

Petr Janyška

Premiérka navrhla cestu k plné zaměstnanosti (kterou Francie už desetiletí nepoznala), chudším vrstvám příspěvek na potraviny, pokračovat v dosavadním zmrazení cen benzínu, vytvořit 200 tisíc míst ve školkách. Zároveň chce, aby Francie byla první zemí, která se zcela zbaví fosilních energií. A její vláda je přísně paritní, polovina žen a polovina mužů.

Cíle to jsou ambiciózní a kdyby měl Macron většinu, Francie by jich mohla dosáhnout. Dnes to ale vypadá spíš tak, že se bude utápět v politických šarvátkách a že ji čekají silné sociální turbulence.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Související