Eva Svobodová: Kde se vzal volební úspěch francouzské populistky Marinne Le Penové
„Dosud nevídaná situace,“ nebo „Země, které se nedá vládnout,“ i tak někteří označují výsledky druhého kola parlamentních voleb ve Francii. Emmanuel Macron je první prezident, který od roku 2002, kdy se sjednotila délka volebního období prezidenta a Národního shromáždění, nezískal absolutní většinu v dolní komoře. Zároveň je ale prvním prezidentem, který byl od té doby znovuzvolen.
Nevídaný je ale bezpochyby úspěch krajně pravicové strany Rassemblement National.
Čtěte také
Mediální prostor v průběhu parlamentních voleb obsadil konflikt mezi Macronovým hnutím a unií Nupes vedené Jeanem-Lucem Mélenchonem. Předsedkyni strany Rassemblement National Marine Le Penovou bylo možné vidět maximálně na fotografiích na jejím Twitteru, jak rozdávala úsměvy občanům.
Straně Rassemblement National se dlouhodobě nedaří zařazovat na své kandidátky relevantní a kompetentní politiky. Občané byli často svědky trapných situací, při nichž někteří kandidáti nebyli schopni v rozhovorech odpovědět na základní otázky politického směřování. Přesto se ale straně podařilo získat 89 křesel. Oproti minulému volebnímu období, kdy s počtem 8 poslanců nemohla strana Le Penové ani sestavit poslanecký klub, je to historický úspěch.
Volební apatie
Čtěte také
Dlouhodobě v cestě k úspěchu krajní pravice v parlamentních volbách stál nejen dvoukolový většinový systém v jednomandátových obvodech, ale také neformální volební pravidlo, kterému se historicky říká republikánská fronta. Cílem bylo v druhém kole přehlasovat krajně pravicového kandidáta – zarytý socialista tak měl jít volit gaulistu, gaulista socialistu.
V tomto duchu francouzští občané v předešlých volbám zabránili tomu, aby se Le Penová stala prezidentkou. Odumírající zvyklost však, zdá se, definitivně ukončily tyto parlamentní volby. Systém republikánské fronty totiž po občanech chce, aby volili proti svým zájmům a přesvědčením. Navíc smysl republikánské identity se rok od roku rozpadá i vinou toho, jak často ho v rámci politické soutěže využívají rozliční aktéři – Macron, republikáni, ale i Le Penová. Více než o vzestup krajní pravice tak možná jde o pokles zájmu o politiku.
Politologové se marně snaží najít kauzalitu mezi počasím v době konání voleb a volební účastí. Vlna extrémních veder, která provázela druhé kolo francouzských parlamentních voleb, měla zvednout zájem voličů. Tváří v tvář 40 stupňovým vedrům se mohl problém klimatické krize zdát o to naléhavější.
Čtěte také
Druhé kolo parlamentních voleb ale v neděli nepřilákalo více občanů. Současná situace navíc v jednotlivých částech Francie vyvolala odlišné volební chování. Na úspěchu strany Le Penové je opět patrné, jak silně do francouzské společnosti zasahuje štěpení centra a periférie. Ani v jednom pařížském obvodě nepostoupil do druhého kola kandidát Rassemblement National, naopak v třech obvodech metropole vyhrál kandidát levicové unie Nupes hned v prvním kole.
Tradiční baštou krajní pravice je jih Francie. Le Penová poslední léta zaměřila svou pozornost spíše na politiky opomenutý deindustrializovaný severovýchod ztělesňující dnes periférii Francie. Tentokrát úspěchy slavila na obou frontách.
Volební apatie má ale ještě generační rozměr. Podle výzkumu Ipsos a Sopra Steria k prvnímu kolu parlamentních voleb nedorazilo disproporční množství voličů mezi 18-34 lety. Stávající prezident Emmanuel Macron pravděpodobně do roka nechá rozpustit sněmovnu a vypíše volby nové. Bude se ale muset do budoucna vyrovnat nejen s celkovým nezájmem o politiku ale i s tím, že stávající stranická nabídka nedokáže zaujmout nastupující generace.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
