Eurovolby budou střetem mezi suverenisty a proevropskými silami, myslí si politolog Jiří Pehe

Jsou volby do EP (v pátek 24. a v sobotu 25. května) podle politologa důležité, nebo ne? „Jsou důležité. Třeba proto, že si lidé často stěžují, že EU je nedemokratický moloch a protože se o nás údajně rozhoduje v Bruselu. Tento parlament je protiváha a jediná skutečně demokraticky zvolená instituce volená přímo lidmi v Evropě,“ tvrdí politolog Jiří Pehe.

Jiří Pehe: Výsledek českých eurovoleb je těžké předvídat

• Upravit
• Smazat

Před několika dny byl zveřejněn první průzkum volebních preferencí pro volby do Evropského parlamentu.

„Větší váhu jistě mají šéfové vlád členských zemí v Evropské radě, ale teď si můžete zvolit vlastní reprezentanty v parlamentu, a to je základ. Je to stejné, jako jestli jít volit do národního parlamentu, nebo přenechat všechno vládě. Případně někomu, kdo chce stát řídit jako firmu.“

Dlouhodobým problémem Česka je nízká volební účast. V roce 2014 byla druhá nejmenší v EU a pouze 18%. V roce 2004 přišlo k urnám 28 % voličů. Čím to je a komu to nahrává?

Podle Jiřího Peheho je problém v politicích, kteří nedokáží voličům důležitost voleb vysvětlit. „Naši politici diskutují o Evropské unii buď z velmi obecných pozic a jejich sliby a výzvy jsou nereálné, nebo se ukazuje, že ČR úplně neví, jak své cíle v Evropě vlastně prosazovat,“ myslí si politolog.

21 poslanců: dost, nebo málo?

Celková úroveň vedení diskuze o EU ve spojení s tím, co je vlastně 21 českých europoslanců zastupujících 10milionový národ vůbec v Evropském parlamentu schopno prosadit, „lidem nedodává příliš mnoho důvodů, aby se voleb účastnili… Prostě, mají pocit, že se stejně nic nezmění,“ dodává.

Evropská unie je v zajetí mýtu – nestvořily ji moudré národy, ale padlá impéria, píše Timothy Snyder

• Upravit
• Smazat

Evropané platí vysokou cenu za víru ve vlastní mýtus. V rámci debaty o brexitu a budoucnosti Evropské unie jsou její účastníci v zajetí příběhu vlastního stvoření, který má málo společného s historickými fakty, píše na evropské mutaci serveru Politico známý americký historik Timothy Snyder.

Pehe připomíná i obecnou diskuzi, která se tady vede už léta a která rozděluje problémy na ty naše a ty z Bruselu. „My se s EU stále snažíme o něco bojovat a hájit zájmy ČR, jako by tady bylo Česko a pak ten zlý Brusel, proti kterému si musíme vybojovat své místo na slunci. Místo toho, aby to bylo tak, že i my jsme jednou z 28 (resp. brzy už 27) členských zemí. Že se dokážeme prosazovat kooperativně, konstruktivně v dialogu a nikoli tak, že budeme Bruselu okopávat kotníky.“

Má ale 21 europoslanců z Česka opravdu v 751členném europarlamentu vůbec šanci něco prosadit? „Musíme rozlišovat mezi českými europoslanci coby lidmi, kteří přicházejí z ČR, a tím, co skutečně reprezentují… Mnoho politiků, a bohužel i médií, si myslí, že mají především reprezentovat ČR. To ale není jejich hlavní úkol… Po volbách se totiž rozřadí do frakcí a skupin EP. Chtít od zástupce KSČM, aby se choval stejně jako ten, co pak bude například součástí Evropské lidové strany, je asi iluzorní.“

EP má podle politologa tu zvláštnost, že zájmy země hájí vždy z hlediska nějaké politické filozofie. Sjednocení českých europoslanců pak ale může probíhat napříč politickým spektrem, a to kolem témat v národním zájmu. „Takovým tématem je dvojí kvalita potravin. Tam není důvod, proč by všichni nemohli táhnout za jeden provaz.“

Kdyby prý měli všichni reprezentovat a hájit Česko, tak bychom nemuseli vybírat podle jejich poltické příslušnosti, ale byli by to prostě čeští europoslanci.

Proevropské strany vs. populismus

„Dnes problém není tolik v tom, jestli je někdo v lidovecké, liberální nebo třeba socialistické frakci, ale spíš jestli patří ke skupině proevropských poslanců, kteří si přejí další integraci, nebo naopak do skupiny proti dalším reformám v EU,“ myslí si Pehe.

Petr Holub: Tomio Okamura, hlas Česka v Evropě

• Upravit
• Smazat

Čtyřicet českých stran bude bojovat o 21 míst v Evropském parlamentu. Šanci uspět má asi deset z nich.

Podle dubnového průzkumu CVVM lidi nejvíc zajímá názor kandidátů na migraci.

„Politici vždy sahají po mobilizujících tématech, která jsou schopna oslovit voliče. Kdyby byly volby před dvěma roky, tedy v čase migrační krize, bylo by to ústřední téma i pro kampaně. Dnes to už ústřední téma není, snad jen pomocí falešné mobilizace, nutnosti vytvářet falešné hrozby a strachy. Hlavní téma těchto eurovoleb je střet mezi nacionalisty a proevropskými silami.“

Politolog Pehe si všiml, že sice nacionalistické strany využili téma migrace k mobilizaci voličů, teď už ale přecházejí k tématům zaměřeným na větší suverenitu národních států.

Brexit to mění

„Některé sice hájily i vystoupení z EU, ale to po brexitu úplně zmizelo. Dnes v Evropě nemáme síly, kromě těch extrémních, jako je třeba SPD Tomia Okamury, které by žádaly vystoupení z Unie. Teď se tvořivě přenesly k tématu o migrační vlně, která podle nich jen ukázala, jak evropské instituce dobře nefungují.“

Než označení nacionalisticko-populistické by se jim prý mělo říkat suverenistické. „Chtějí větší suverenitu národních států… Otázkou je, do jaké míry to myslí vážně a do jaké míry je to součást tažení a snah rozhlodat EU dovnitř.“

Problémem suverenistů je, že nemohou spolupracovat nadnárodně, „nemohou vytvořit frakci na téma naše země je ta hlavní… a už nám ukázali, že když dojde na lámání chleba, jdou proti sobě,“ dodává.

Jsem tak svědky polarizace a přeorganizování politických sil a Pehe očekává střet proevropského myšlení na straně jedné a suverenistických stran na straně druhé.  

Jaká jsou hlavní témata české kampaně pro eurovolby a jaké mají šance na úspěch? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.