Jiří Pehe: Výsledek českých eurovoleb je těžké předvídat

Stal se hned námětem různých úvah o tom, které české politické subjekty, a v jaké síle, budou zastoupeny v příštím EP. Ve skutečnosti to nejpodstatnější, co o tomto průzkumu lze říct, je, že volby téměř jistě dopadnou velmi odlišně od toho, co předvídá.

Jiří Pehe: Psát evropské nekrology je předčasné

V květnových volbách do Evropského parlamentu podle dosavadních průzkumů zřejmě posílí nacionalisticko-populistické strany, což vítají euroskeptici u nás i jinde v Evropě.

Shrneme-li jeho výsledky, volby by vyhrálo hnutí ANO s 26 procenty, následováno občanskými demokraty se 16 procenty a Piráty se zhruba 11 procenty. Obě levicové strany, sociální demokraté a komunisté, by měly okolo 7 procent, stejně jako koalice TOP 09 a STAN. Ostatní strany by se do europarlamentu nedostaly.

Jedním z problémů zmíněného průzkumu je skutečnost, že předpokládá volební účast okolo 28 procent. To sice odpovídá volební účasti v roce 2009, ale je to o deset procent více než v roce 2014.

Není úplně jasné, odkud se vzal předpoklad, že tentokrát se volební účast vrátí tam, kde kdysi byla, protože po opadnutí migrace neexistuje silné mobilizační téma, jakým byla v roce 2009 začínající ekonomická krize.

Celá země jako jeden volební obvod

Další potíž s průzkumy preferencí před eurovolbami spočívá v tom, že ty obvykle zajímají jen velmi motivované voliče. To jsou v neobecnější rovině ti, kterým další osud EU tak či onak silně leží na srdci, přičemž ti, kteří jsou silně proevropští, jsou obvykle vzdělanější a žijí ve větší městech.

Daniel Kroupa: Češi a evropské zájmy

Na sjezdech politických stran, které proběhly v posledních měsících, poutaly pozornost médií především personální změny ve vedení.

Jsou to zároveň voliči, kteří nakonec k volebním urnám i přes obecně nízkou účast dorazí, což nelze říci o méně vzdělaných voličích s negativními postoji k EU.

Jinými slovy, čím nižší volební účast bude, tím větší jsou šance, že výsledky ovlivní zejména hlasy motivovaných proevropských voličů. Z těch ostatních pak hlasy voličů stran, které mají nejvíce disciplinované voliče — tedy komunistů a lidovců.

Hnutí ANO, které by podle průzkumu při účasti 28 procent voličů získalo 26 procent hlasů, by patřilo k subjektům nejvíce negativně zasaženým každým procentem nižší volební účasti, protože Andrej Babiš vsadil na rozdíl od voleb v roce 2014, kdy k ANO přitáhl pravicové voliče, na postarší levicový elektorát.

Kdyby mohl nadále mobilizovat tyto voliče s pomocí strachu z migrace, možná by byla jejich účast vyšší, ale v současné situaci to bude těžké.

Thomas Kulidakis: Turecký strach z izolace je před eurovolbami nebezpečný

Turecko se rozhodlo zakročit proti své stále se prohlubující izolaci, především ve vztahu k Evropské unii, v diplomatické i vojenské rovině.

O spíše levicový, méně vzdělaný, a k evropským otázkám tedy obecně lhostejný elektorát se budou chtít opřít i ČSSD, KSČM a okamurovci. Jen KSČM, jak už bylo zmíněno, má ale voliče, kteří jsou dostatečně disciplinovaní, aby šli volit. A totéž platí o konzervativním voličstvu lidovců.

Samostatnou kapitolou je ODS, která má sice obecně vzdělanější velkoměstské voliče, ale je i zásluhou svého volebního lídra pro eurovolby, Jana Zahradila, spojována s euroskepticismem. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že voliči této strany jsou k EU vstřícnější než její přední politici, což se může projevit na volebních výsledcích negativně i tentokrát.

V případě stran, která spoléhají na proevropské, velkoměstské voliče, může hrát důležitou roli jejich věk. Zatímco koalice TOP 09 a Starostů se může opřít o proevropské voliče všech věkových kategorií, zejména Piráti mají určitý problém v tom, že jejich elektorát je mladý. Velkou otázku tedy je, zda se jim podaří tyto voliče přilákat k volbám.

Jiří Pehe|foto:Luboš Vedral

Tradičně velkou roli hraje v eurovolbách i skutečnost, že celá země je jeden volební obvod, takže hodně záleží na tom, kdo konkrétně stane v čele té které kandidátky. I zde může mít koalice TOP 09 a STAN jistou výhodu, protože snad jen s výjimkou Zahradila z ODS, nabízí jako jediná v čele své kandidátky politiky dostatečně známé i z domácí politiky.

Jisté je, že faktorů, které ovlivní konečný výsledek, je příliš mnoho na to, abychom si mohli na základě průzkumů udělat představu o tom, jak volby opravdu dopadnou.