Epizoda 4: Únoru navzdory (1948)

Vzhledem k okolnostem připravovat MEVRO znamenalo pružně reagovat a být odolný, ustát náhlé zvraty, vymýšlet za běhu a dělat zázraky do druhého dne. Totiž z velkolepé přehlídky rozhlasů ze všech – i těch nejzápadnějších - koutů Evropy nakonec zbyl jen mezinárodně chudičký podnik.

I přesto se MEVRO stalo oslavou Československého rozhlasu a nezapomenutelným okamžikem v rozhlasových dějinách – a za to nemůže strana, vláda ani vlast, ale právě ti, kteří jej připravovali.

Vynalezli skvělou – a dodnes používanou – vysílací metodu živého vysílání s posluchači, byli schopní zapojovat je do vysílání i reagovat na jejich (třeba hudební) přání. Posluchači také mohli vidět své idoly, na které byli zvyklí doposud pouze z vysílání, naživo, seznámit se s nimi. MEVRO zrodilo první rozhlasové moderátorské hvězdy – a influencery, řeklo by se dnes.

Dalším paradoxem je fakt, že z výstavy nám zbyla vlastně jen jeho pověst. Z vysílání se totiž v archivu Českého rozhlasu z podstaty nemohl dochovat žádný záznam – vysílání MEVRO totiž bylo naživo – On Air, řeklo by se dnes.

A tak se o úspěchu můžeme dočíst v dobových novinách anebo z filmového zpravodajství. Anebo se jej dotknout ve vzpomínkách jeho přímých účastníků, kteří jej pamatují jako poslední vzepětí svobodného vysílání před dobou budování komunismu… před dobou temna, řekli bychom dnes. 

Poslechněte si celou čtvrtou epizodu podcastu RozhlaSTO v audiozáznamu.