Dost bylo ropy a plynu. V Glasgow vznikla aliance za konec těžby, velcí producenti v ní ale nejsou
Na klimatické konferenci OSN vznikla mezinárodní aliance států, které chtějí usilovat o ukončení těžby ropy a plynu. Společnou deklaraci představili Dánsko a Kostarika, připojily se také Francie, Irsko, Portugalsko, Švédsko, Nový Zéland, Itálie, Kalifornie, Wales a Grónsko a další. Ovšem žádný významný producent ropy ani plynu mezi signatáři není. Státy chtějí zahájit diskusi stanovení data pro ukončení těžby fosilních paliv kvůli ochraně klimatu.
Zástupci Dánska a Kostariky teď jednají s dalšími státy. Cílem iniciativy je vytvořit prostor pro jednání mezi zeměmi o tom, kdy a jak ukončit těžbu i hledání nových nalezišť. A samotní signatáři aliance chtějí oznámit datum, kdy s těžbou skončí.
Čtěte také
Třeba Dánsko si už před několika lety stanovilo tento cíl pro rok 2050. „Všichni jsme na cestě ke snížení emisí na nulu. Jak chcete dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 – a zároveň produkovat ropu a zemní plyn a prodávat je ostatním? To podle nás nejde dohromady. Naléháme na státy, aby se o tom začaly bavit, i když víme, že pro některé to bude těžší než pro jiné,“ prohlásil dánský klimatický ministr Dan Jørgensen.
Narážel tím zjevně na země, které v posledních týdnech slíbily, že dosáhnout uhlíkové neutrality, přitom ale nijak neřeší těžbu a prodej ropy a plynu, tedy klíčového zdroje emisí skleníkových plynů.
Pozor na metan
Ve středu byla v Glasgow představena společná deklarace Číny a Spojených států, které se dohodly na spolupráci v ochraně klimatu. Chtějí mimo jiné spolupracovat na snižování emisí oxidu uhličitého, ale také metanu.
Čtěte také
Metan byl donedávna opomíjený skleníkový plyn. Sice vydrží v atmosféře jen zhruba deset let, ale skleníkový efekt, který je s ním spojený, je mnohonásobně silnější než u oxidu uhličitého. Právě rychlé snížení emisí metanu podle vědců může v krátkodobém horizontu významně omezit oteplení.
Více si poslechněte ve Vědě Plus.
Uslyšíte také o tom, že velké množství vědeckých dat se vůbec nevyužije. Jak to hodlají vědci napravit? Proměny krajiny, druhové složení stromů v lesích nebo změny v životních fázích lučních rostlin, to všechno můžou vědci sledovat i díky satelitům z programu Kopernikus. Jak to funguje? A jaké rostliny mají zaplnit prostor mezi kolejemi pražských tramvají?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
