Dospívání k občanskému zákoníku

Osmnáct let trvalo, než jsme se dočkali finálního návrhu nového občanského zákoníku. Osmnáct let, se kterými základní předpis soukromého práva spojuje dosažení zletilosti a nabytí způsobilosti k právním úkonům. Nový zákon přináší do českého právního systému nejzásadnější změny za posledních padesát let a potvrzuje jimi ústavní zásadu legální licence, že můžeme činit vše, co zákon nezakazuje.

Konečně tak dochází k naplnění revolučního ideálu svobody a uvolnění více či méně přísné státní regulace. Změnu nepochybně pocítí všichni, jestli však se svými právy budeme nakládat lépe a odpovědněji než v minulosti, ukáže až čas.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil hrdě oznámil zveřejnění textu návrhu nového kodexu občanského práva. V době, kdy českou justicí na nejvyšší úrovni otřásají politické kauzy, je to přímo skvělá zpráva, byť současný sbor ministerských úředníků spíše jen slízává příslovečnou smetanu. Práce na představeném zákoníku byly z podnětu tehdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla započaty v roce 2000. Autorskému týmu vedenému profesorem Karlem Eliášem z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se za osm let podařilo sestavit obdivuhodný legislativní počin v rozsahu 2795 paragrafů, který by měl postihnout průřezově celou oblast soukromého práva.

Nemalé ambice nového zákoníku jsou plně oprávněné. Česká republika se mohla inspirovat tím nejlepším, co přinesla moderní evropská právní kultura, a současně navázat na staletou tradici velkých občanskoprávních kodexů Francie, Rakouska či Německa. Na rozdíl od úprav zavedených československým socialistickým režimem v padesátých a šedesátých letech zachovává potřebnou kontinuitu a spíše než radikální změny slibuje posílení individuálních práv, převažující dispozitivní charakter ustanovení a vyšší stupeň právní jistoty.

Kladné body přesto ministerstvu upřít nelze. Snad proto, aby se občané s novým předpisem rychleji sžili, nabídl Jiří Pospíšil text zákona i důvodové zprávy ke stažení na internetu a přes prázdniny dává odborné i laické veřejnosti prostor pro připomínky. Stejný postup se osvědčil již loni v případě trestního zákoníku, k němuž ministerstvo dostalo 330 podnětů a některé posléze zapracovalo do vládního návrhu. Studium téměř tří tisíc paragrafů občanského zákoníku a navíc během léta však bude výzvou jen pro ty nejvytrvalejší.

Karel Eliáš se v důvodové zprávě k zákonu přihlásil k inspiraci prvorepublikovým návrhem občanského zákoníku z roku 1937. Přijetí zákona, jenž měl za úkol sjednotit rozdílnou úpravu soukromého práva v Čechách a na Slovensku, tehdy zabránily politické události. Po únorovém převratu přišel diktát Moskvy a s ním i dvě úpravy založené na stalinské ústavě z roku 1936. Druhá rekodifikace z poloviny šedesátých let tvoří základ platné právní úpravy dodnes, přestože byla po roce 1989 mnohokrát novelizována.

Zmínil jsem již, že nejvýznamnějším přínosem nové úpravy je staronová koncepce založená na respektu k vůli a individuálním právům člověka, jež jsou dnes nadřazena zájmům státu. Systematika zákona se opírá o tři pilíře soukromého práva: rodinu, vlastnictví a smlouvu. Klíčové je proto zejména zajištění dostatečné právní ochrany, aby i slabší strana sporu měla šance účinně hájit svá práva.

Velký důraz klade nový zákon na ochranu proti domácímu násilí a péči o děti. Po více než půlstoletí by se měla do českého práva vrátit v Evropě běžná dědická smlouva, která umožní zůstavitelům závazně upravit své majetkové poměry pro případ smrti, a to na rozdíl od současné úpravy, která privileguje dědění ze zákona. Silnější postavení dává rekodifikace vlastníkům obecně. Napříště budou moci se svou věcí nakládat libovolně bez ohledu na veřejný zájem, ledaže zákon dispozici vysloveně omezí.

Z diskutovaných novinek je třeba zmínit zákaz lichvy, který se projeví neplatností smluv odporujícím zákonnému požadavku bez ohledu na skutečnou vůli stran. Vychází se přitom ze slabšího postavení a zranitelnosti budoucího dlužníka, kterému je nutno poskytnout větší ochranu. Na druhou stranu by měla být posílena ochrana vlastníků nemovitostí, jež trápí problémoví nájemníci. Tým Karla Eliáše navrhuje zavedení institutu výpovědi nájemníka z bytu bez udání důvodu s více než rozumnou dvouletou výpovědní dobou.

Praktických změn přinese občanský zákoník mnohem více. Nově do něj také budou začleněny dosud samostatné zákony o rodině, o pojistné smlouvě, o sdružování občanů, o nadacích a nadačních fondech či závazková část obchodního zákoníku. Základním spojujícím prvkem zůstává respekt k vůli člověka a ochrana slabších. Podle ministra by měl být návrh ještě do konce roku předložen k projednání vládě a půjde-li vše hladce, mohl by začít platit již v roce 2010. Uvidíme, na kolik se do hry ještě zapojí politické zájmy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .