Do zahraničí za vzděláním míří zhruba 2,5 procenta českých studentů

2. prosinec 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kings College Chapel v Cambridge

Kvalitnější studium, renomovaní přednášející, větší návaznost na praxi, nové obory. To jsou důvody, proč stovky českých studentů míří každoročně na prestižní zahraniční univerzity. Pokud se jim jejich sny a představy splní a studenti jsou úspěšní, pak nastává další fáze rozhodování: Totiž jestli se vrátit zpátky do vlasti.

„Chtěl jsem pro sebe to nejlepší vzdělání, co člověk může získat. Navíc jsem od mala chtěl cestovat a poznávat nové lidi a nové země,“ shrnuje své – a nejspíš nejčastější – důvody pro studia v zahraničí Jiří Jelínek. Vystudoval čtyřletý bakalářský program na Harvardu. Jeho cesta na světovou univerzitu začala studiem na pražském Gymnáziu Jana Keplera. Díky němu se dostal na studijní pobyt v Anglii, který ho motivoval k dalšímu zahraničnímu studiu, se kterým mu pomohla Fulbrightova komise. Když po velmi náročném přijímacím řízení držel v ruce potvrzení o přijetí na Harvard, změnil se mu život.

Společnost Datank zjišťovala názory dvou stovek zájemců o stipendium na některé z prestižních světových univerzit. Vyšlo z něj, že čeští studenti považují zahraniční univerzity za kvalitnější. Další výsledky šetření popisuje analytik společnosti Ondřej Pivoňka. Nejde podle něj o úplně jednoznačné odsouzení českého vzdělávacího systému. „Nespokojenost nejčastěji pramení z toho, že studenti se domnívají, že systém je stále založený na memorování faktů a chybí výchova ke kritickému myšlení a interdisciplinární dialog s učiteli.“ Kritizována je také kvalita výuky jazyků. A českým studentům vadí třeba i to, že studium na českých školách je odtržené od praxe, nebo chybí některé obory.

Zahraničí dal přednost i Jakub Kastl, který už šest let učí na stanfordské univerzitě v Kalifornii. „Zahraniční univerzita mi dává prostředky a prostor k tomu, abych dělal vědu na úrovni, na které mě dělat baví,“ říká.

Podle průzkumu se většina studentů bude chtít nakonec vrátit zpátky do Česka, i když přes 75 procent zájemců o studium v cizině by chtělo v zahraničí působit dlouhodobě. Zhruba 72 procent dotázaných chce ale zahraniční zkušenosti uplatnit i v Česku.

Oxfordská Bodleyova knihovna

Studium v cizině je pro české studenty velkou výzvou i po finanční stránce. Většině z nich pomáhají různé stipendijní programy.

Jak se pracuje na zkvalitnění českých vysokých škol? Podle Tomáše Hrudy, náměstka pro vysoké školy MŠMT studuje na zahraničních univerzitách zhruba 2,5 procenta vysokoškoláků a jedná se ve většině případů o velmi talentované lidi. Česká republika má podle něj nejvyšší podíl ze středo- a východoevropských zemí těch studentů, kteří se chtějí vrátit. Na druhou stranu často dochází k efektu „odloženého“ návratu. A to kvůli pracovním nabídkám, které s sebou úspěšné získání titulu z prestižních univerzit přináší.

Vzhledem k velikosti České republiky a jejím ekonomickým podmínkám není podle Hrudy možné očekávat, že tu bude existovat větší počet špičkových univerzit. Ministerstvo chce proto dosáhnout toho, aby vzdělávací systém zajistil každému studentovi podle jeho schopností maximální možnou péči. „A v určitých oborech, tam kde má Česká republika tradici nebo objektivně nějaké jiné výhodné podmínky, tam se o tu excelenci pokusit. Je třeba si přiznat, že to budou relativně malé ostrůvky.“

autor: klb
Spustit audio