DNA usvědčí ilegální dřevorubce

Dřevo tropických stromů, jako je eben z indického stromu Diospyros ebenum, mahagon z jihoamerického Swietenia mahagoni nebo palisandr z madagaskarského Dalbergia baronii, představuje stále cennější artikl. Vidiny velkých zisků pohánějí dřevaře, aby káceli stromy přísně chráněných druhů, těžili dřevo v rezervacích a obchodovali s ním na černém trhu. Boj proti ilegálním těžařům dřeva a jeho pašerákům je komplikovaný. Nejslabší místo celého řetězce kontrol představuje přeprava z lesa na pilu. Pokud si dřevaři opatří falešné dokumenty, promění se ilegální lup rázem na legálně získané zboží.

Tým vedený australským biologem Andrewem Lowem z Australian Centre for Evolutionary Biology and Biodiversity při universitě v Adelaide dělá vše pro to, aby obchod s ilegálně získaným dřevem překazil. Vědci využívají molekulárně genetické techniky, které dovolují identifikovat vzorek dřeva se stejnou spolehlivostí, s jakou kriminalisté odhalují totožnost pachatele či oběti trestného činu. Ve spolupráci s vědci ze State Herbarium of South Australia a singapurskou firmou Double Helix Tracking Technologies vyvinul Lowe techniky odběru vzorků, izolace DNA a následných analýz jak z dřeva čerstvě pokácených stromů, tak i z hotových dřevěných výrobků.

Nekonečný tropický deštný les|foto: Fotobanka stock.xchng

Nejprve je stanoven tzv. DNA čárový kód. Jde o úsek dědičné informace, který je druhově specifický a dovoluje určit, z jakého druhu stromu dřevo pochází. Slouží skutečně jako jakási obdoba čárového kódu, kterým obchodníci značí jednotlivé druhy zboží. Ilegální dřevaři a pašeráci už nemohou vydávat dřevo chráněných stromů za dřevo jiných druhů, na něž se nevztahují přísné mezinárodní normy.

Následně lze u vzorku dřeva určit tzv. DNA otisk, což je série 14 speciálně vybraných úseků dědičné informace, kde se krátké úseky DNA (tzv. mikrosatelity) několikrát opakují. Počet opakování je u jednotlivých mikrosatelitů různý a jejich kombinace pak určuje jedinečný profil daného vzorku. Pomocí DNA otisku lze například určit lokalitu, odkud dané dřevo pochází.

Deštný les v Gunung Slamet|foto: Stanislav Lhota

V některých oblastech, jako je Amazonie, rovníková Afrika, Indonésie nebo východ Ruska, je v rozporu se zákony získávána více než polovina těženého dřeva. Australané odhadují, že v dřevu dováženém do jejich země pochází z ilegální těžby asi jedna desetina. DNA testy se v Austrálii k identifikaci dováženého dřeva používají od roku 2007. Americké a evropské země se k tomuto systému připojily. Firma Double Helix Tracking Technologies se nyní snaží zavést Lovem vyvinutý systém identifikace dřeva založený na analýzách DNA ke kontrole těžby v rozsáhlých oblastech povodí Konga.

Lowe a jeho kolegové představili nejnovější postupy k určování totožnosti dřeva v Journal of International Association of Wood Anatomist. Na podzim roku 2011 se sjedou do Adelaide odborníci na DNA čárový kód z celého světa, aby probrali novinky ze svého oboru a určili směry jeho dalšího rozvoje. Významné místo v programu konference má i identifikace dřeva chráněných stromů a boj proti ilegální těžbě. Významným pomocníkem v boji proti devastaci světových lesů budou i výsledky rozsáhlého mezinárodního projektu „The Barcode of Life“. Ten si klade za cíl získat DNA čárový kód všech stromů a travin světa. Jeho dokončení se očekává zhruba do pěti let.

Barmské historické památky|foto: Robert Mikoláš