Divadlo v televizi je úplně jiná disciplína, míní dramaturg ČT art Zdeněk Tichý
Divadlo v televizi? „Nesmysl to není, pokud si člověk připustí, že jde o dvě odlišné disciplíny. To je základní východisko. Snažit se, nebo být přesvědčen, že jde o něco stejného rovnocenného je základní omyl a nedorozumění,“ říká v pořadu Hovory dramaturg ČT, okruhu ČT art Zdeněk Tichý.
„Pokud se divadlo podaří natočit zajímavě, nejlépe za účasti publika, kde jsou zachyceny i reakce, tak to pak přináší jinou kvalitu, přetvořenou,“ dodává.
Čtěte také
Podle Tichého nejde jen o to „nějak to natočit“, ale udělat to dobře.
„Během pandemie se vyrojily nejrůznější pokusy o streamování, z nichž velká část vykonala v ten okamžik dobrou službu. Šlo o chvíli, kdy divákům divadla chyběla, ale nepřináší to kvalitu, ke které by se diváci rádi opakovaně vraceli.“
Ve chvíli, kdy se ale objevovaly například během pandemie nebo po ní skvěle natočená divadelní představení, tak to i diváci ČT artu podle svého dramaturga také ocenili. „A myslím, že to budou oceňovat i v budoucnosti,“ uzavírá.
Zdeněk Tichý
Vystudoval divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval jako redaktor kulturní rubriky v Lidových novinách a Mladé frontě Dnes (1990–2001), ve vydavatelství a úseku komunikace Národní knihovny ČR (2005–2008). Od roku 1999 je odborným asistentem katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kde působil i ve funkci proděkana pro studijní záležitosti a uměleckou činnost (2006–2011).
Celé Hovory Vlastimila Ježka najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
