Eva Holubová nebo Česká filharmonie před prázdným hledištěm – byly to až apokalyptické obrazy, vzpomíná šéf ČT art Motl

„Nejhorší je dělat práci, kterou nemáte rád, ve které nevidíte smysl, přestože si třeba i dobře vyděláte, ale netěšíte se na ni. Tak to u mne v ČT art nastaveno není, takže já se do práce opravdu těším. To, co vysíláme, co spolu s kolegy celým zázemím ČT připravujeme, tak to mně dává obrovský smysl,“ dodává.  

ČT :D a ČT Art|foto: Česká televize

Stanice ČT art vysílá ve večerních hodinách, tedy hned, jakmile svůj program pro děti ukončí Déčko. Své „místo na slunci“ si nejdřív musela najít.

„Spoustu věcí jsme opustili, ale základní myšlenka, aby se kulturní kanál České televize stal jakýmsi konfrontačním prostorem, ta se myslím podařila. A to nemyslím pejorativně nebo že by to byl nějaký boj. Teď jsme nabídkou mnoha stylů, žánrů, často vzájemně ,nesmiřitelných‘. Ale je tady i můj pocit, že bychom měli fungovat jako určitá osvěta a míra tolerance,“ vyjmenovává ředitel Motl.

S našim rozpočtem by německý kanál Arte vysílal necelé čtyři dny.
Tomáš Motl

„Tak, jak je to nastaveno dnes, tak to funguje. A svědčí o tom podíl publika, který je rovnocenně stejný, jako má třeba Arte v Německu.“ To je ale daleko „starší“ a hlavně bohatší stanice.

Motl dokonce tvrdí, že by s českým rozpočtem v Německu vysílali necelé čtyři dny. „Oni mají zhruba stonásobný rozpočet, takže když to vydělíte 100 na počet dní, tak je to 3,65. Ale oni vysílají na nepoměrně větším teritorium, taky mají víc poplatníků, takže se to vlastně nedá vůbec srovnávat.“

V pandemii museli měnit vysílání

Když pak vzpomíná na začátek pandemie, kdy byly prázdné ulice a v noci zákaz vycházení, tak podle Motla hodně zvažovali, co vlastně budou vysílat.

Saša Michailidis, moderátor informačně-kritického magazín ArtZóna na ČT art|foto:Česká televize

„Uvědomili jsme si, že jsou tady dva důležité segmenty, které dostaly velkou ránu, a nechci říct kam. Jedna samotná kultura, umělci, kterým byly rušeny pořady, natáčení, vystoupení, a to se samozřejmě dotklo i nás. Museli jsme věci přesouvat nebo úplně rušit.“

Druhým segmentem pak byli samotní diváci. „Ti najednou neměli kam chodit za kulturou. Hodně jsme o tom přemýšleli, jestli máme najednou televizi úplně změnit do streamovací služby, ale pak jsme si řekli, že to nemá smysl. Protože streamovat teď bude kde kdo, což je dobře, že to tak je, ale my tomu můžeme přidat i něco navíc – kvalitu, kterou umíme, kterou lidem přineseme našim zpracováním,“ popisuje.

Tam, kde byla Eva Holubová zvyklá na salvy smíchu, jí bylo odpovědí hrobové ticho.
Tomáš Motl

ČT art se pak připojila k benefičním a děkovným akcím pod názvem Česká tleská. „A to se povedlo úplně skvěle. Kromě toho, že jsme změnili schéma, začali jsme zařazovat starší úspěšné věci živého umění. Diváci seděli doma a koukali na to a taky začali přemýšlet o nejrůznějších živých vystoupeních a přenosech. Vzpomínám třeba na jeden z prvních ze Studia Dva, kdy se svou one woman show předstoupila před prázdné hlediště Eva Holubová.“

Hostující dirigent Česke filharmonie Jakub Hrůša|foto:Petra Hajská, Česká filharmonie

Tam, kde byla zvyklá na salvy smíchu, jí bylo odpovědí hrobové ticho. Stejně jako koncert České filharmonie v rouškách před prázdným Rudolfinem. „To pro mne byly až apokalyptické obrazy, na které si člověk postupně zvykl. Docela by mě zajímalo, jestli to samé bude fungovat i za x let. Jestli to budou jen kuriózní vzpomínky na nějakou nenormální dobu. A je pravda, že tehdy to byl obrovský náraz.“

Tomáš Motl dodává, že je na ČT art pyšný a benefiční koncerty, které se vysílaly, pomohly i spoustě lidem v nouzi.

Celý rozhovor pořadu Hovory si poslechněte v audiozáznamu, ptal se Vlastimil Ježek.