Diplomatická roztržka mezi Indií a Kanadou aneb Tajní agenti, teroristé, gangy a svobodný Chálistán

Když 18. září vystoupil kanadský premiér Justin Trudeau na půdě kanadského parlamentu s výbušným prohlášením ohledně zapojení Indie do vraždy sikhského aktivisty Hardeepa Singha Nijjara, pravděpodobně věděl, co tím způsobí.

Čtěte také

Jan Fingerland: Indie se dere – dopředu a nahoru

Indie zareagovala rozhořčeným odmítnutí všech nařčení a vyrazila do protiofenzivy. Výměnou za vyhoštěného indického diplomata vyhostila jednoho kanadského, a s odkazem na obavy o bezpečnost svých lidí uzavřela zastupitelské úřady v Kanadě.

Také pozastavila vydávání víz – to je velký věc v zemi, kde žije asi 1,4 milionu lidí s indickými kořeny. Jednání o obchodní dohodě, kterou měly obě země původně podepsat už letos, „je u ledu“ a Dillí obvinilo Ottawu z ukrývání teroristů, mezi které řadilo i zavražděného Nijjara.

Kdo byl Nijjar?

Hardeep Singh Nijjar se podle indických obvinění podílel na bombových útocích i vraždách provedených v Indii ve jménu svobodného Chálistánu.

Podporou snah o vytvoření samostatného sikhského státu se Nijjar nikdy netajil, minimálně na veřejnosti ale vždy odmítal jakékoliv násilí, v Kanadě měl čistý trestní rejstřík a živil se jako instalatér. Podle svého okolí dostával v minulosti výhružky a otevřeně hovořil o tom, že se ho indická vláda snaží zlikvidovat. Na jeho dopadení ostatně indické úřady vypsaly odměnu.

Za Kanadu se po úvodním obvinění postavili její spojenci z řad skupiny známé jako Five Eyes (Patero očí). Jsou to Spojené státy, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland. Vyjadřovali znepokojení a požadovali vyšetření případu, všechny státy si ale dávaly dobrý pozor na to, aby neukazovaly prstem na Indii jako na jasného podezřelého.

Čtěte také

Kráva v nové politice Indie

 Důvody jsou nasnadě: Indie je zejména pro Spojené státy klíčem k vytvoření silné aliance zemí, které by v západním Pacifiku a Jižní i Jihovýchodní Asii čelily rostoucímu vlivu Číny.

Spojené státy tak v zákulisí nasazují svoje páky k tomu, aby roztržku pokud možno zahladily. Financial Times přišly 11. října s odhalením, že ministři zahraničí Kanady a Indie se sešli na tajné schůzce, která se pravděpodobně uskutečnila během návštěvy indického ministra Subrahmanyana Jaishankara ve Washingtonu koncem září.

Šéfka kanadské diplomacie Malanie Jolyová o ní přišla s vyjádření, že Ottawa chce řešit spor v soukromí a diplomatickou cestou. To je od veřejně vzneseného obvinění v parlamentu zásadní posun – ale i samotný Trudeau výrazně zmírnil.

Na indické straně se ještě začátkem října se objevila oficiálně nepotvrzená zpráva, podle které Dillí vyzvalo Kanadu ke stažení 41 diplomatů, aby bylo dosaženo parity, tedy stejné velikosti diplomatických sborů obou zemí. Termín měl být stanovený na 10. října – mezitím už termín uplynul a kanadští diplomaté zatím zůstávají na svých místech.

Čtěte také

Malý stát Indie Manipur hoří

To by mohlo svědčit o tom, že akutní fáze pominula, ještě to ale neznamená, že se roztržku podařilo definitivně zažehnat. V Kanadě stále demonstrují Sikhové s požadavkem vyšetření celého případu a v Indii se z tématu teroristů a separatistů působících z ciziny stalo velké politické téma, které může promluvit i do voleb plánovaných na příští rok.

Okolnosti vraždy Hardeepa Singha Nijjara, její mezinárodně politické souvislosti i možné propojení aktivistů za svobodný Chálistán s paňdžábským podsvětím si poslechněte v pořadu Za obzorem, ptá se Ondřej Himmer.