Jan Fingerland: Kolize obrů – Indie proti muslimskému světu
Kdyby se to netýkalo turisticky proslulého Tádž Mahálu, možná by se to ani do evropských médií nedostalo. Řeč je o stále hlubším rozkolu mezi indickými hinduisty a muslimským světem, který by se teď mohl dotknout i zmíněné slavné památky.
Indie čelí stížnostem muslimských zemí od Libye až po Indonésii, a kolektivně také Organizace islámské konference s desítkami členů. Jejich zlobu ale nevyvolává obava o osud Tádž Mahálu, který nechal kdysi zbudovat muslimský vládce, a má údajně stát na místě někdejšího hinduistického chrámu. Jde tu o něco potenciálně mnohem zásadnějšího.
Identitáři jdou
Rozbuškou byly výroky dvou představitelů indické vládní strany BJP, které popudily nejdříve muslimy v Indii, a později i v zahraničí. Proti Indii se zvedla vlna odporu, v několika státech si povolali indické velvyslance, veřejně protestovali, případně volali po bojkotu indického zboží a dalších krocích.
Čtěte také
Teprve po několika dnech BJP vyslovila politování a přiměla obě osoby, zejména mluvčí strany Nupur Šarmaovou k odchodu z funkce, a nyní ji dokonce vyšetřuje policie. Představitelům muslimských zemí se zdála tato reakce málo důrazná, řadě příznivců vládní strany naopak zbytečně uctivá.
Je příznačné, že z běžných médií nelze zjistit, co přesně řekla – podle indického Twitteru se zdá, že okomentovala osobní život Proroka Mohameda a jeho ženy Áiši, což se muslimských posluchačů dotklo.
Vztahy mezi indickými institucemi, popřípadě hinduistickou veřejností na jedné straně, a indickými muslimy na straně druhé, se dlouhodobě zhoršují. Roli může hrát éra, v níž – jako všude na světě – vystupují do popředí otázky identity. V Indii je to hindutva, hinduistický nacionalismus.
Čtěte také
Mnozí komentátoři indických poměrů to dávají do souvislosti s nástupem premiéra Nárendry Módího k moci v roce 2014. Jeho identitární populismus je namířen proti všem menšinám v Indii, včetně křesťanské, ale nejčastěji proti muslimům – a těch je v Indii 200 milionů.
Napětí se projevuje například v podobě tlaku některých hinduistů na bourání muslimských svatyní. Vedle Tádž Mahálu se nejčastěji mluví například o mešitě Džňánvápí ve Váránasí, kolem které se léta odehrává napjatý spor slovní i soudní.
Hinduističtí nacionalisté tvrdí, že mešita by měla být odstraněna, protože se na jejím místě kdysi nacházel hinduistický chrám. Právě v souvislosti se zapálenou televizní debatou se zmíněná mluvčí BJP Nupur Šarmaová nevhodně vyjádřila o Mohamedovi.
Kdo je tady radikál
Sama tvrdí, že je to naopak ona, kdo je nyní předmětem slovních útoků, výhrůžek smrtí a sexuálním násilím ze strany indických muslimů. A s tím souvisí druhý fenomén, rostoucí nenávist mezi hinduisty a muslimy.
Ta se v posledních letech projevuje slovním i fyzickým napadáním zejména muslimů, každý den se na internet dostane i několik nových záběrů z obtěžování nebo i lynčování lidí. Obětmi jsou obvykle nemajetní muslimové, třeba pouliční prodavači. Strana BJP prý běžně toleruje podobné násilnosti.
Negativní roli sehrává internet – řada lidí byla napadena proto, že se pomocí WhatsAppu svolávali lidé, aby potrestali údajné únosce dětí nebo týratele krav, zvířat v hinduismu posvátných.
Celá věc má mezinárodní rozměr. Zatímco západní média zaujaly útoky na Tádž Mahál, v muslimském světě to byly zejména poslední výroky o Proroku Mohamedovi. Indie ale potřebuje spolupráci s muslimskými státy, zejména ropnými monarchiemi Arabského poloostrova.
Rostoucí, ale vratké indické hospodářství potřebuje tamní suroviny, ale také investice, a v neposlední řadě i pracovní místa pro indické zaměstnance, i pro miliardovou Indii by výpadek příjmů znamenal velký problém. V arabském světě se také ozvalo volání po bojkotu indického zboží, Indie také spoléhá na hlasy svých partnerů v mezinárodních organizacích.
Nikdo nečekal, že sporné výroky vyvolají tak razantní odpověď, ale možná bylo jen otázkou času, který incident bude mít takový ohlas. Nikdo také neví, co bude dál – tedy pokud se situace uklidní, zda nakonec neskončí u ještě většího problému, ať vnitřního nebo zahraničněpolitického. Většina pozorovatelů Indie sází na druhou variantu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka