Děti z dětských domovů jsou stejné jako jejich vrstevníci, jen to mají na startu mnohem těžší, říká zakladatelka yourchance Štiková

Pomoc s hledáním práce, řešení financí a hospodaření s penězi, ale také tipy, jak pečovat o novorozence. I tak vypadá práce mentorů, kteří se mladým lidem z dětských domovů či pěstounské péče snaží pomáhat.

„Je to individuální. Někdo třeba potřebuje nasměrovat v životě a ujasnit si, co od života chce. Jiným pomáháme nastavovat bankovní účty. Už jsme tady měli i mentorky, které učily kluky vařit,“ říká Štiková. 

Čtěte také

David Klimeš: Stát propustil 15 tisíc dětských rukojmí. Dětské skupiny pokračují

Práci mentorů pak shrnuje slovy: „Vždycky říkám, že naši mentoři řeší vlastní život. A celý mentoring je o tom, aby nás mladý člověk nepotřeboval.“

Do projektu s názvem Začni správně může vstoupit kdokoliv starší 15 let. Zásadou je jen to, aby žil životem, který mravně neohrožuje ostatní účastníky.

„Případně, aby byl ochoten svůj život změnit. Měli jsme tady jednoho mladého muže, který se živil jako prostitut. Našli jsme mu jinou práci, ale on se po nějaké době rozhodl, že se vrátí k životu, který vedl před tím. V tu chvíli jsme se s ním domluvili, že součástí projektu nebude, protože nám jde i o to, aby naši účastníci byli pozitivními vzory pro ostatní,“ uvádí jeden z příkladů zakladatelka organizace yourchance.

Nejsou jiní

Základním předpokladem pro úspěšný vstup do života je podle Štikové chuť něco dokázat.

„Musí mít dravost a možná i ochotu žít jiný život, než třeba žili jejich rodiče. Někdy je to o tom, že s nimi řeším to, aby se neobviňovali z toho, že skončili v dětském domově. Jindy řešíme témata spojená s tím, že jejich role není zachraňovat své biologické rodiče,“ přiznává Štiková.

Mám v projektu spoustu mladých lidí, kteří dnes mají své rodiny. A funkční rodiny.
Gabriela Štiková

Mezi svými klienty a jejich vrstevníky přitom nevidí žádné zásadní rozdíly. „Jsou to úplně stejní mladí lidé jako kdokoliv ve vašem okolí. Akorát na začátku mají ten start mnohem těžší právě proto, že z 95 procent ta biologická rodina nefunguje. A oni potřebují maják – někoho, za kým mohou přijít a mohou s ním řešit svůj život,“ míní terapeutka.

Naopak v některých oblastech jsou podle ní její klienti napřed. „Většinou mají velmi dobře vyvinuté sociální kompetence. Ať už se to týká nějaké empatie, nebo schopnosti pomáhat. Jsou zvyklejší rozhodovat. Mám v projektu i děti, které se dostaly do dětského domova proto, že samy přišly na OSPOD a řekly, že u nich doma to nefunguje a že už tam nechtějí být. Za mě jsou to děti, které dokážou zabrat, když jde do tuhého,“ věří Štiková.

Hledání lásky

Ačkoliv dětské domovy prošly za posledních třicet let velkou změnou, stále jsou věci, které nedokáží dětem plně nahradit.

„Velké procento z nich postrádá lásku, která by byla v té funkční biologické rodině. Touží po lásce, takže se často vrhají do vztahů, které ne úplně vždy končí šťastně. Mají tendenci zakládat rodiny mnohem dřív než ostatní,“ říká zakladatelka projektu.

Gabriela Štiková, host Hovorů|foto:Tatiana Čabáková, Český rozhlas

„Mám ale v projektu spoustu mladých lidí, kteří dnes mají své rodiny. A funkční rodiny. Prošli dětským domovem a ty vztahy fungují. Myslím, že část z nich je schopná ve vztazích fungovat a část se to potřebuje teprve naučit.“

Na tom má nemalý vliv právě současná podoba dětských domovů. „Dnes fungují takzvané rodinné skupiny, kde je šest až osm dětí, se kterými je vždy buď teta, nebo strejda. Můžete si to představit jako byty v rámci velké budovy. Ty skupiny jsou jak věkově, tak co se týče pohlaví namíchané. Jsou tam kluci i holky. Od malých dětí po ty velké. A výzkum ukazuje, že děti z těchto dětských domovů jsou z hlediska sociálních kompetencí srovnatelné se svými vrstevníky,“ uzavírá Gabriela Štiková, zakladatelka organizace yourchance.

Poslechněte si celý rozhovor Tatiany Čabákové s Gabrielou Štikovou. Společně probraly také to, jaké nároky její organizace klade na své mentory, jak vypadá výběrové řízení nebo kde všude hledají nové dobrovolníky.