Děti, co to potřebují nejvíc, se do letních resocializačních aktivit nezapojí, bojí se expert EDUinu Hřebecký
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že vyrovnat rozdíly mezi žáky, které způsobilo uzavření škol, bude trvat až tři roky. Resort proto připravuje plán obnovy, který bude zahrnovat prázdninové aktivity i podporu doučování ve školách. „Mnohé země na západ od nás už ten plán mají, a to včetně prostředků. Už jen čekají, až pandemie ustoupí,“ komentuje tempo ministerstva programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Ondřej Andrýs, náměstek ústředního školního inspektora
Miroslav Hřebecký, programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin
Karel Rajchl, ředitel ZŠ Vojanova v Děčíně
Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andrýse je představa taková, že přes léto by dětem měly být nabídnuty pohybové a resocializační aktivity. Čas na doučování by měl přijít až v září.
„Říkám si, jestli se trochu moc neupínáme na efekt těch letních aktivit, protože děti, které to budou nejvíc potřebovat, tam většinou nenajdeme,“ reaguje Hřebecký. Ten považuje za vůbec nejdůležitější aspekt návratu dětí do škol edukaci samotných pedagogů.
Čtěte také
Připomíná totiž, že krátké otevření škol na podzim neproběhlo z jejich strany vždy ideálně. „Místo aby se dětí ptali, jak se měly, pokropili je sprškou písemek,“ vyčítá učitelům. „Je potřeba připravit nějaké metodiky, aby vyučující věděli, na co se soustředit a v jaké míře. Aby se prostě bezhlavě nevrhli na vyučovací látku.“
Také Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzi a vzdělávání, apeluje na resort školství, aby se neupínal jen na doučování. „Je potřeba myslet i na rozšíření kapacity v oblasti psychosociální podpory dětem. Všechny děti mají povinnost účastnit se distanční výuky a školy mají zároveň povinnost jim zajistit potřebnou podporu.“
Proto je nutné systematicky evidovat počty dětí nezapojených do online výuky, myslí si Laurenčíková: „Je potřeba za nimi dostat třeba asistenta pedagoga, aby jim pomohl v podmínkách, které nejsou optimální.“
Čtěte také
Ředitel základní školy v Děčíně Karel Rajchl ale upozorňuje, že vzdělávací instituce ve vyloučených lokalitách potřebují nástroj vymahatelnosti a finanční podporu, aby zvládly potřebným dětem pomoct.
„Naše zkušenost je, že pokud to bude dobrovolné a dotované odněkud shora, tak využitelnost ze strany těchto rodin bude takřka nulová.“
Rajchl navíc přiznává obavy, že učitelé už nemají rezervu energie a v současné situaci nemusí fungovat jako motivace ani finanční ohodnocení.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
