Der Standard: Rakousko řeší práva přistěhovalců. Kancléř Kurz se ale uvolnění pravidel obává

Podle jejich návrhu by se o plnohodnotné občanství mohl ucházet ten, kdo v Rakousku žije legálně alespoň šest let a splňuje další podmínky. To nezní příliš radikálně, podobné řešení navíc v minulosti navrhoval i kancléř Sebastian Kurz.

Čtěte také

Robert Schuster: Rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal být „teflonovým“ politikem

Podle rakouského deníku se ale naplnily obavy, že celé téma přinese jen vodu na mlýn vládním lidovcům. Ti se snaží zakrýt vlastní aféry či přehmaty a tématu státní příslušnosti a práva chodit k volbám se chopili se vší vervou.

Kancléř Kurz dokonce vyslovil obavu, že uvolnění pravidel může samotné občanství znehodnotit. Taková logika ale v důsledku znamená, že někteří lidé jsou dostatečně hodnotní a můžou být občany, jiní ne. A tento přístup určitě lepšímu zapojení přistěhovalců nepomůže, varuje list.

Jak si dnes stojí vztahy Polska a USA?

Polský list Rzeczpospolita se vrací k summitu zemí NATO a rozebírá polskou pozici poté, co se změnilo osazenstvo v Bílém domě. Za vlády Donalda Trumpa měli Poláci ve Washingtonu dveře otevřené. Nový prezident Joe Biden má ale starost o kvalitu polské demokracie.

Čtěte také

Biden předkládá Evropě strategii, která by pomohla čelit čínskému modelu kapitalismu podporovaného státem, píše The Guardian

Projevilo se to třeba při setkání amerického prezidenta se zástupci pobaltských zemí, které Biden přijal jako výspy demokracie na východní hranici Severoatlantické aliance. Daleko větší a vyzbrojenější Polsko tuto pozvánku nedostalo. Setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou se nakonec uskutečnilo, ale mimo plánovaný program. 

Polsko se obrazně řečeno chová jako dřív populární výrobce čokolády, o jeho zboží dnes ale zákazníci nejeví zájem. Marketéři čokoládovny – tedy polské vlády – se ale dál snaží tvářit jako jednička na trhu. Některá polská témata jsou dál přitažlivá pro spojence, třeba kritika rusko-německého potrubí Nord Stream 2. Je ale otázka, zda polská diplomacie nevyniká už pouze v jediném okrajovém segmentu na pomyslném trhu s čokoládou.

NATO vs. Itálie

Uplynulý bruselský summit NATO je tématem i pro list Corriere dela Sera. Deník se vrací k projevu italského centristického premiéra Maria Draghiho, který se jasně vymezil vůči pokusům zpochybňovat roli aliance pro Evropu.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Podobně jako evropští sousedé Itálie rovněž zahájila proces uvolňování

Uvedl, že NATO je nosnou stěnou evropské bezpečnosti. Draghiho úřednická vláda se opírá o širokou podporu napříč politickým spektrem, což manévrování omezuje. Předseda kabinetu se totiž snaží napravovat škody způsobené předchozími populistickými vládami – ať už z hnutí Liga nebo Hnutí pěti hvězd. 

Místo útoků na Brusel se stávající italský premiér snaží o vstřícnost a rozumné kompromisy. Také ve vztahu k NATO chce vyvážit výkřiky proti západním spojenectvím, které bylo možné slýchat v minulosti. Jeho vzkaz ale míří také dovnitř domácí politiky. 

Draghiho umírněné kroky mají odvrátit vykolejení celého systému. Itálii přitom čekají další zkoušky jako podzimní prezidentské volby nebo nesnadné budování koalic před volbami primátorů ve velkých městech. Draghiho umírněnost může pomoct najít ztracený střed a těžiště celého systému, píše italský list.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.