Denně nám přichází data, umělá inteligence nás upozorní na zhoršení pacientů, přibližuje kardiolog telemedicínu
Telemedicína se v době pandemie ukázala často jako jediná možnost, jak se spojit s lékařem a řešit akutní problémy. „Jsem rád, že jsme měli možnost navštívit centra ve Finsku, Dánsku a podobně, což byla velká inspirace pro to, co budeme někdy potřebovat. A ono to přišlo, aniž jsme to tušili: pandemie covidu urychlila celou problematiku. A mít zkušenosti a vize do budoucna bylo velkým darem. Myslím, že jsme se v této oblasti velmi posunuli,“ říká kardiolog Miloš Táborský.
„Byla to zkušenost ze skandinávských zemí, které jsou mekkou moderní medicíny. Tam totiž už víc než dvacet let existují modely a projekty, které telemedicínu propagují, a to zejména na komunitní úrovni,“ přibližuje Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a pedagog na Lékařské fakultě Univerzity Palackého.
Čtěte také
Táborský se telemedicíně, tedy poskytování zdravotních rad na dálku, věnuje dlouhodobě. V kardiologii je to podle něj užitečná metoda, protože až 60 procent českých pacientů, kteří odcházejí domů z kardiocentra s implantátem, má i nějakou formu dlouhodobé monitorace, třetina z nich má do roku i další onemocnění srdce, zejména poruchy srdečního rytmu.
„A my jsme velice rychle schopni reagovat na změnu zdravotního stavu či na nově vzniklý technický problém, který potenciálně negativně ovlivňuje funkčnost například kardiostimulátoru,“ vyzdvihuje kardiolog.
„Důležitá je rychlost reakce, kdy systémy fungují automaticky, a to na základě umělé inteligence. To je ten největší přínos.“
Díky telemedicíně máme údaje o pacientech, kteří měli akutně nějakou poruchu či problém.
Miloš Táborský
Jak to funguje? Přistroj, který má pacient doma, totiž každou noc odešle datový soubor do zabezpečeného serveru, který je umístěný pro celý svět na jednom místě v Německu.
Čtěte také
„Následně třídí zprávy, a to na velice důležité, které označuje červeně a na které musíme reagovat okamžitě, pak oranžové a zelené. Zprávy dostaneme druhý den ráno na náš zabezpečený web. Máme tak údaje o pacientech, kteří měli akutně nějakou poruchu či problém,“ vysvětluje.
„Monitor srdečního rytmu je věc, která už je vyřešená, pojďme se bavit o dalších programech. Třeba pacientů s chronickým srdečním selhávání strašně přibývá. Dnes jich máme víc než 400 tisíc a přibývají další. A lidé s chronickým pokročilým srdečním selháním, se sníženou funkcí levé komory srdeční, ti jsou opravdu teď velký problém,“ upozorňuje Táborský. Sledovat jejich zdravotní stav je ale bez telemedicíny obtížné.
Pro které pacienty by byla telemedicína také prospěšná? Podrobnosti si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptala se Andrea Skalická.
Související
-
Kardiology znepokojují infarkty mladých a zdravých lidí, kteří prodělali covid
Posledních deset let strávil Arthur Sniegon v Africe. Jak si mladý Čech dokázal získat respekt větších ochranářských organizací i místních obyvatel?
-
Je třeba se hýbat, ale večer si dám svůj půllitráček kávy, prozrazuje kardiolog Richard Češka
Choďte po schodech nebo vystupte o stanici dřív, radí kardiolog a internista Richard Češka. Je dobré využívat přirozené možnosti pohybu.
-
Zamknout se doma je zásadní chyba. Na srdce a proti stresu je potřeba pohyb, radí kardiolog
V nemocnicích se podle Miroslava Součka omezují jen operace, které lze odložit. Dál se operuje v akutních případech, a pokud hrozí zhoršení zdravotního stavu pacienta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
