Den s vědcem: Kardiochirurg Jan Pirk vstává před šestou, běhá a sbírá veterány

Za svůj profesní život provedl Jan Pirk už kolem sedmi tisíc operací srdce a bezmála tři stovky transplantací. „Vstávám před půl šestou, tak do za pět minut šest cvičím, pak se osprchuji a v půl sedmé odjíždím do práce,“ popisuje běžná rána kardiochirurg. 

Když přijde do své pracovny, zapíná prý hned počítač a pracuje na poště. Denně mu totiž chodí žádosti od pacientů, kteří ho často žádají o konziliární vyšetření nebo radu. 

Na sále je důležité všechno. Strašně důležitá je sehranost týmu a chirurgie je především o rukou – dobrý kardiochirurg musí být manuálně zručný, mít smysl pro detail, být velice pečlivý a musí mít dobrou fyzickou zdatnost. A také se musí umět rychle rozhodovat.
Jan Pirk

Pokud jde o domluvu s kolegy, doktor Pirk podle svých slov nepatří mezi ty, kteří musí mít nutně poslední slovo. „Jsem přesvědčený o tom, že každý rozumný šéf má pochopit, že jeho žáci musí být lepší než on. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by žádný pokrok,“ vysvětluje a dodává, že při výcviku se snažil mladým lékařům předat to nejlepší a „na nich je teď, aby tu káru postrčili dál.“

Operace probíhá běžně několik hodin|foto:Andrea Skalická,Český rozhlas

S prosbou o konzultaci se na něj ale mladší kolegové přeci jen stále obracejí. „Jsem velmi rád, že mám přítele na telefonu, kterému můžu zavolat. Protože samozřejmě nastávají situace, kdy jde o tak hraniční rozhodnutí, že je další nezávislý názor velmi důležitý.“ říká profesor Ivan Netuka, který po Janu Pirkovi převzal vedení kardiovaskulární kliniky pražského IKEMU.

Dřív operoval Jan Pirk běžně dvakrát denně, teď už to prý vzhledem k počtu dobře vyškolených chirurgů není potřeba. I tak se ale nedávno stalo, že v jeden den provedl dokonce tři zákroky. Jedna běžná operace přitom trvá klidně i čtyři až pět hodin.

Ze sálu za volant velorexu

Volný čas tráví úspěšný kardiochirurg aktivně. Kromě zdatného běžce je také sběratelem veteránů a znalcem vín.

Víno je kulturní nápoj k jídlu i k mudrování. Pije se na chuť v příjemné společnosti. Někdo má rád bílé, někdo červené. Já můžu pít jakékoli – podle příležitosti, podle jídla. Dobré je to, které vám chutná.
Jan Pirk

V garáži má velorex jménem Hugo. „Velorexy se jmenují podle křestního jména svého prvního majitele – to je mezi velorexáři taková tradice. Můj nejstarší automobil je Peugeot BB z roku 1913, který je jediný v Československu,“ popisuje své kousky Pirk. Další klenot jeho vozového parku je třeba Aero 30, jehož hlavní výhodou prý je, že se do něj vejde hodně vnoučat.

Jan Pirk a velorex Hugo|foto:Andrea Skalická,Český rozhlas