Dělení Ukrajiny
Prezidentské volby na Ukrajině měly dát odpověď, zda se země bude orientovat na Západ, či na Východ. Nyní se zdá, že je možné současně obojí. Východní a jižní regiony, které volily převážně proruského kandidáta Janukoviče, se v reakci na jeho klesající vyhlídky stát se prezidentem připravují na referendum o autonomii.
Východu Ukrajiny se nezamlouvá směřování země na Západ, Ukrajincům ze západu se nechce setrvávat na Východě, a tak reálně hrozí, že si znesváření politici Ukrajinu rozdělí. Hrozba občanských nepokojů, které by mohly přerůst v násilnosti a posléze v občanskou válku, představuje skvělé alibi pro takové řešení. Vykročí-li ovšem ukrajinská historie tímto směrem, bude to mít jiné příčiny než deklarovanou snahu vyjít vstříc občanům. Ti v prezidentských volbách o žádném rozdělování státu nehlasovali. Spíše než v protichůdné orientaci voličů na Evropskou unii či na Rusko je případné hledat příčinu politické krize v politicích.
Juščenko se nemá k tomu, aby se vzdal "svého západu" poté, co Janukovič zmanipuloval výsledky na "svém východě". Jestliže se celou Ukrajinu nedaří získat jednomu ani druhému, nakonec si dost možná řeknou "lepší něco než nic". Stejný přístup se dá ostatně čekat od Ruska na straně jedné a Evropské unie a USA na straně druhé. Mít vliv na polovinu Ukrajiny je lepší než nemít na Ukrajině vliv žádný. Vedle mocenských zájmů a geopolitických strategií je ovšem dobré mít na zřeteli i konkrétní lidi, kterým hrozí, že jim za humny politici vybudují hranici. V Kyjevě, respektive v Doněcku, se to snadno vysvětlí jako menší zlo. Pro vnitrozemce, který se ze dne na den ocitne v pohraničí, to ovšem nepochybně bude situace k zlosti.
