Definice znásilnění nepokrývá všechny situace, je potřeba to napravit, míní poslankyně Kocmanová. Legislativa není řešení, oponuje její kolegyně Nováková

21. únor 2023

Pouze sedm procent obětí sexuálního násilí nahlásí případ policii. Obávají se nepříjemných výslechů, sekundární viktimizace a soudu. Měla by se kvůli tomu změnit definice znásilnění na „pohlavní styk bez souhlasu“ po vzoru některých západních zemí? „Určitě ano. Současná definice nepokrývá všechny reálné situace,“ míní poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). „Ne. Zákon nemůže nahradit problémy ve společnosti ani přirozenou morálku,“ oponuje poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL). 

Kocmanová zdůrazňuje, že pohled na znásilnění se mění společně s vývojem společnosti, což se pak podle ní odráží i ve změnách definice znásilnění v trestním zákoníku. Zmiňuje, že dřív například nebylo trestné, pokud byl znásilněn muž nebo pokud došlo ke znásilnění mezi manželi. Dnes to už ale trestné je.

Čtěte také

„A dnes už také víme, že přirozená tělesná reakce velké části obětí sexuálního násilí je paralýza, což je stav, kdy se například ze strachu nemohou pohnout, nemohou se bránit. A to současná definice nepokrývá. Potřebujeme říct, že pasivita neznamená souhlas s jednáním. Abychom mohli mít sex, musíme si být jistí, že druhá osoba chce mít sex s námi. To je něco, co definice znásilnění založená na souhlasu řeší,“ vysvětluje.

Nováková připomíná, že trestní zákoník obsahuje několik paragrafů specifikujících znásilnění, sexuální nátlak nebo pohlavní zneužití. Podle ní ale nikdy nelze zachytit v zákoně celé spektrum životních situací.

Oběti, které jsou paralyzované, vědí, že jakýkoliv odpor nemá cenu, protože jim obrana v minulosti nepomohla.
Klára Kocmanová

„Co se týče například paralyzování, nemyslíme tím, že se oběť nemohla bránit, protože byla pod vlivem drog nebo alkoholu anebo byla třeba těžce mentálně nebo fyzicky postižená. Toto z toho vyjímám. Má se pracovat s paralyzováním, které je psychické, tedy jde o určitý blok a šok. S tím se pracovat musí, ale v rámci prevence – jak specifické, tak nespecifické. A aby tam bylo to ‚ano‘, je v podstatě nadbytečné,“ míní poslankyně z podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí.

Čtěte také

Její kolegyně ze stejného podvýboru s důležitostí prevence souhlasí. Ta ale podle ní nevyřeší všechno.

„Oběti, které jsou zamrznuté, paralyzované, ať už je to strachem, nebo je to na základě toho, že například ve vztahovém násilí, kdy k tomu dochází častěji, vědí, že jakýkoliv odpor nemá cenu, protože jim obrana v minulosti nepomohla, případně situaci ještě zhoršila, jsou prostě pasivní.“

Dávala bych v tomto případě mnohem víc důraz na prevenci, na nespecifikovanou prevenci, vedení k pozitivnímu budování vztahů.
Nina Nováková

„To tedy není něco, co by vyřešila prevence. To je totiž něco, co potom není definováno jako trestný čin. Proto to potřebujeme zakotvit v trestním zákoníku, aby i takové jednání bylo považováno za znásilnění podle trestního zákoníku a bylo s ním tak nakládáno,“ argumentuje Kocmanová.

Širší společenská změna

Nováková opakuje, že definice znásilnění v trestním zákoníku je dostačující. Ke zlepšení situace jsou podle ní potřeba širší celospolečenské změny.

Čtěte také

„Jestli se budeme pořád bavit o tom, co v paragrafu je a co není, dostáváme se přesně tam, kde módní trendy, které definují problém, získají nějakou podporu nějakých statistik a pak se vždycky řekne, že řešením je nějaká legislativa. Můj postoj je jiný, dávala bych v tomto případě mnohem víc důraz na prevenci, na nespecifikovanou prevenci. To znamená vedení k pozitivnímu budování vztahů,“ naznačuje.

Podle Kocmanové by ale právě nová definice znásilnění mohla nastartovat širší společenské změny.

„Protože bude zohledňovat i vztahové násilí. Dnes víme, že až 80 procent případů znásilnění se odehrává ve vztazích, ať už to jsou rodinné, partnerské, nebo pracovní vztahy,“ poukazuje.

Čtěte také

Upozorňuje také, že v zahraniční praxi konsensuální definice znásilnění funguje.

„Například ve Velké Británii ji mají už 20 let, takže to není žádná novinka, kterou bychom si tady vymysleli a chtěli teďka našroubovat. Zároveň to může mít vliv i na celospolečenskou debatu, protože pokud budeme mít definici znásilnění založenou na souhlasu, budeme se bavit, co to vlastně znamená. Budeme se v tom vzdělávat a budeme se vzájemně učit respektu,“ konstatuje poslankyně za Piráty.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související