Klára Vlasáková: Feri složil mandát, ale jak to bude s tématem sexuálně nepřípustného chování dál?

29. květen 2021

Kauza kolem sexuálně nepřípustného chování, kterého se podle výpovědí vůči ženám dopouštěl nyní již bývalý poslanec za TOP 09 Dominik Feri, ukazuje tři důležité věci – statečnost těch, které promluvily, skvělou novinářskou práci A2larmu a Deníku N a potom před nás klade zásadní otázku: Jak to bude s tématem sexuálně nevhodného chování v české společnosti dál?

Text, který společně napsali Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka, přináší celou škálu výpovědí popisujících Feriho chování: od situací, kdy si vynutil sex navzdory nesouhlasu žen, přes obtěžování, nátlak a lákání nahých fotek po urážení a jednoduše přezíravé „balení“ středoškolaček během exposlancovy známé tour po školách, kdy mladým lidem přednášel o politice.

Čtěte také

Celý případ vyvolal oprávněně mimořádnou pozornost, Feri složil poslanecký mandát a mluví se o tom, že do Česka naplno dorazilo hnutí #MeToo. To ale není tak docela pravda – #MeToo coby hnutí zviditelňující zkušenosti žen se sexuálním násilím, obtěžováním nebo každodenním sexismem je v médiích, na sociálních sítích, v kultuře nebo jen v běžných konverzacích v Česku přítomno několik let. Svědectví ale dosud nevedla k tak jednoznačnému výsledku, jakým je právě odstoupení Feriho, a ke skutečně široké společenské diskusi.

Je smutné, když se pozornost stáčí od samotných svědectví k osobě Feriho a jeho rozhodnutí odstoupit a nekandidovat: TOP 09 se snaží s odvoláním na Andreje Babiše ukazovat, jaký je Feri formát, protože z funkce bez vykrucování odešel. Jenže něco takového je v podobné situaci snad naprostým základem a není třeba se dojímat nad exposlancovou politickou vyspělostí.

Pocit nedotknutelnosti

Čtěte také

Při čtení výpovědí o Feriho chování člověka mrazí. Ukazují totiž, jak snadné pro něj bylo využívat svou slávu a přesvědčení, že se mu nemůže nic stát. K hnutí #MeToo se přitom v roce 2017 sám přihlásil jako podporovatel – tenkrát to skoro mohlo vypadat, že mladší generace má přece jen jiný přístup, jak se chovat k ženám. Ale pocit moci a vlastní nedotknutelnosti nesouvisí s věkem; Ferimu je ostatně čtyřiadvacet. Jeho tour po středních školách, kdy vystupoval jako nadějný poslanec prezentující politiku mladým lidem jako cool věc, tak zpětně dostává nepříjemnou pachuť.

Když se bavíme (třeba v souvislosti s koalicí Pirátů a STANu, která nedávno představila své volební lídry, mezi kterými byla jediná žena), proč je tak málo žen v politice, kořeny můžeme hledat i v docela prvních zkušenostech s veřejnými činiteli: pokud mladá žena, často třeba středoškolačka, zjistí, že její názory nikoho nezajímají a dotyčný v ní vidí jen materiál na sex, není divu, že se nehrne do veřejného života.

V následujících měsících a letech bude důležité, kam se posuneme. Jedna z nejpodstatnějších věcí je konečně zakotvit v zákoně, že sex bez souhlasu je znásilnění. Další je pak nastavit hranice toho, co je „normální“ si k ženám dovolit. A tady už nejde zdaleka jen o současnou politickou scénu nebo komentáře v médiích, které sice mohou nastavovat určitou agendu, ale ta se po čase utlumí a je otázka, co z ní mezitím prosákne do škol, zaměstnání, každodenních mezilidských vztahů.

Klára Vlasáková, spisovatelka

A právě tady může Feriho příklad posloužit jako dlouhodobá připomínka toho, že společnost, ve které je doporučováno ženám „držet hubu“ (což v textu zaznívá coby Feriho poznámka, kterou se snažil ženy shazovat a umlčovat), nebude nikdy zdravá.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio

Související