David Wallace-Wells: Neobyvatelná Země. Je to mnohem horší, než jsme si mysleli

23. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Neobyvatelná země

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Čtrnáctidílná četba na pokračování představí nejlepší knihu roku podle The New York Times, The Economist i podle časopisu Time. Neobyvatelná Země je také knihou, o níž historik Timothy Snyder řekl, že bychom si ji měli přečíst, pokud nechceme, aby nás naše vnoučata proklínala. Výjimečná je především tím, že přehledně shrnuje dosavadní poznatky vědců o proměně klimatu Země a na jejich základech navrhuje scénáře možného vývoje. A také burcuje, že důležité je ztratit co nejméně.

I kdyby byl život na Marsu možný, vždycky bude mnohem těžší, nákladnější a horší než život na Zemi. I takový je vzkaz Davida Wallace-Wellse, autora knížky Neobyvatelná Země.

Čte: Igor Dostálek
Připravila: Radek Štěpánek
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Překlad: Sylva Ficová
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 10. 12. 2020

Ta letos vyšla v nakladatelství Host jako první kniha nové edice Klimax, zaměřené na environmentální témata. Už její podtitul Život po oteplení naznačuje, jakými krajinami provází – představuje Zemi, jak asi bude vypadat v následujících desítkách let 21. století.

Než autor sestavil pravděpodobné scénáře vývoje naší planety a reakcí lidské společnosti, čerpal ze stovek analýz, článků a rozhovorů, které byly na dané téma publikovány. Na jejich podkladě pak zkoumá, jaký vliv mají a budou mít teploty rostoucí kvůli skleníkovému efektu na naši planetu a civilizaci.

Náš život na této planetě

„Toto není kniha o vědě o oteplování. Je o tom, co oteplování znamená pro náš život na této planetě,“ připomíná Wallace-Wells.

Přítomný čas je přitom na místě. Jak autor vzkazuje, že klimatická změna se naplno projeví, „ještě než stihnete splatit svou hypotéku.“ A vymíráním živočišných a rostlinných druhů, okyselováním moří, přibýváním katastrofických požárů, táním ledovců, úbytkem pitné vody a s tím vším souvisejícím rostoucím množstvím konfliktů se projevuje už nyní.

Už teď jsme zašli příliš daleko. To nejhorší se přitom událo za poslední století.

I kdybychom všechno znečišťování zastavili právě dnes, chladnější zemskou atmosféru už zcela jistě nezažijeme. Klimatická změna je plíživá, ale zároveň neuvěřitelně rychlá.

Čtěte také

Už teď jsme zašli příliš daleko. To nejhorší se přitom událo za poslední století. Stejně dlouho už se o jevu nazývaném skleníkový efekt ví. A nejméně půl století už se ví také o tom, že spalování fosilních paliv a kácení deštných pralesů dramaticky přispívá k hromadění uhlíku v naší atmosféře. Jenže z potřebných změn se zatím neděje nic.

„Snad jsme jako sociopati uměli moc dobře skloubit špatné zprávy s naší vyvíjející se zvrácenou představou o tom, co je ‚normální‘, nebo jsme se podívali ven a všechno se nám ještě zdálo v pořádku,“ uvažuje Wallace-Wells.

Přestože říká, že úplně zastavit klimatickou změnu už nemůžeme, měli bychom se podle něj snažit změnit své životy tak, abychom její dopady zmenšili na nejmenší možnou úroveň.

Poslouchejte Neobyvatelnou Zemi celý měsíc.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová