David Hertl

Když se 17. listopadu 2009 v Praze konala u příležitosti 20 let od listopadu 1989 konference Cesta z okovů, Václav Havel vyzdvihl i úsilí chartisty Františka Vaněčka.

„Zachraňte místo mě děti. Zachraňte aspoň jedno jediné dítě!“ prosil prý lidický katolický kněz Josef Štemberka nacistického důstojníka. Byl 10. červen 1942.

Stalinistický pedagog, pro kterého bylo klíčovým prvkem výchovy heslo „škoda rány, která padne vedle“. I tak bývá dodnes vnímán Anton Makarenko...

Písně žáků darebáků, Homérova Odysseia, O lásce a milování – a především Starověké báje a pověsti. To je jen zlomek z díla básníka a překladatele Rudolfa Mertlíka.

Dokument z archivních nahrávek z května 1945.

„Co je postavené na lži, nemůže plodit ušlechtilé ideje a počestné mravy,“ řekla v rozhovoru na přelomu 70. a 80. let socioložka Libuše Šilhánová.

„Snad ještě nikdy nečetl jsem na tak malé ploše tolik krásných věcí o ženských nohou jako u vás,“ napsal slavný kritik František Xaver Šalda spisovateli Karlu Konrádovi.

Česká literatura v letech socialismu neměla jen spisovatele povolené nebo zakázané. Kdesi uprostřed bylo pásmo těch, kteří občas mohli vydat nějakou knížku a pak léta nic. 

Je ve smutném šestiletém období Protektorátu Čechy a Morava něco, co jednoduše a výstižně charakterizuje osudy mnoha lidí? Ano – je to příběh prezidenta Emila Háchy.

Je to jeden z nejvypjatějších okamžiků našich dějin: prezident Emil Hácha odjíždí 14. března 1939 do Berlína, aby s Adolfem Hitlerem hovořil o budoucnosti Česko-Slovenska.