Dárcovská konference pro pásmo Gazy a Palestince

Přijela politická světová elita - mezi představiteli více než 70 zemí a 15 organizací byli generální tajemník OSN Pan Ki-mun, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, 45 ministrů zahraničí včetně Hillary Clintonové, předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a zástupci arabských zemí. Pozván nebyl jen teroristický Hamas, který zničení pásma Gazy vyvolal ostřelováním izraelských měst. Palestinci si od konference slibovali dvě a tři čtvrti miliardy dolarů a nakonec získali pět a čtvrt, včetně 700 milionů znovu potvrzených některými státy, které se k nim zavázaly už dříve, ale dosud je nevyplatily. Pro Gazu je určena zhruba polovina celé částky. Je pěkné, že tolik zemí v čele s Evropskou unií má v době finanční krize tolik peněz na rozhazování.

Zatím totiž není známo, zda tato obrovská částka dospěje k těm, kdo ji skutečně potřebují. Dárci se jen shodli, že peníze nesmí dostat do rukou Hamas, ale nenavrhli žádný mechanismus ani nejednali o formě kontroly vynaložených peněz. Hamas o ně stojí stejně jako palestinská samospráva, a aby si zajistil podíl na zisku, začal s ní minulý týden jednat o vládě národní jednoty. Svět posílá do Gazy dvě a půl miliardy dolarů, přestože odtamtud teroristé stále ostřelují Izrael - od vyhlášení příměří 18. ledna na něj vypálili více než sto raket. Právě kvůli tomu Izrael dosud plně neotevřel hraniční přechody a vpouští jen nezbytnou humanitární pomoc. Dárci v Šarm aš-Šajchu vyjádřili nad blokádou hluboké znepokojení, nikoli však nad raketami.

Přestože konference vybírala finanční prostředky pro zničenou Gazu, druhá polovina vybraných pěti miliard má plynout na podporu celoročního rozpočtu palestinské samosprávy. Ten má každý rok větší potíže, třebaže samospráva dostává rok od roku víc peněz. Evropská unie, nejštědřejší finančník Palestinců, jí například v roce 2005 poskytla 630 milionů dolarů, v následujícím roce 867 milionů a v roce 2007 už jednu a čtvrt miliardy, přestože poslední dva roky vládu teroristického Hamasu bojkotovala. V letech 2000 až 2008 unie Palestincům věnovala 3,6 miliardy dolarů.

Podobné částky poskytují Spojené státy, arabské země a jednotliví dárci. Jen vloni Palestinci dostali celkem tři miliardy ze sedmi a tři čtvrtě miliardy dolarů, které na období 2008 až 2010 vybrala dárcovská konference v Paříži koncem roku 2007, a z těchto tří miliard plynula jedna a tři čtvrtě na rozpočet samosprávy. Odhaduje se, že svět za posledních deset let Palestincům daroval okolo deseti miliard dolarů, což je v přepočtu na hlavu nejvíc, co kdy jednotlivý národ získal.

Přesto se palestinská území nestala Singapurem Blízkého východu a prosperita se nedostavila. Většina peněz končila na soukromých kontech palestinských představitelů a financovala terorismus. Největším přeborníkem ve zpronevěře byl Jásir Arafat, který se obohatil o zhruba tři a půl miliardy dolarů z mezinárodních pokladen. Pro strádající Palestince už mnoho nezbylo.

Palestinský hrubý domácí produkt však začal po vzniku palestinské samosprávy růst a v letech 1994 až 1999 stoupal o 5% ročně. Světová banka odhaduje, že kdyby byl tento trend pokračoval, byl by dnes HDP o 85% vyšší než dnes. V roce 2000 však vypukla druhá palestinská intifáda a bylo po růstu. Ten se nedostavil ani po skončení povstání a izraelském předání pásma Gazy Palestincům v roce 2005. Přestože vloni samospráva dostala tři miliardy dolarů, hospodářský růst se odhaduje na pouhých 0,8 procenta a HDP byl o 30% nižší než v roce 1999. Zdá se, že místo strádajícím Palestincům stoupá životní úroveň spíše Arafatovým učenlivým souputníkům v čele samosprávy a jejich oblíbencům.

I když je situace v pásmu Gazy nepochybně nelehká, je třeba připomenout, že Palestinci si Hamas zvolili sami a v demokratických volbách, ve kterých se hnutí nijak netajilo úmyslem zničit Izrael ozbrojeným bojem. Dokonce ani dnes jeho obliba nepoklesla - podle únorového palestinského průzkumu Hamas v preferencích poprvé předstihl Abbásův Fatah o jedno procento a hamasovský premiér Ismaíl Haníja se těší o osm procent vyšší podpoře než Abbás.

Třebaže samospráva pásmo Gazy neovládá, posílá tam každý měsíc 120 milionů dolarů na sociální dávky a platy tamějších státních zaměstnanců, jejichž počet se za posledního půldruhého roku záhadně zdvojnásobil na 70.000. Sám premiér Salám Fajjád přiznává, že je prakticky nemožné zjistit, kde vlastně peníze končí. Teď Gaza prostřednictvím jeho kabinetu dostane zhruba dvě a půl miliardy dolarů. Jestli z ní do roka nebude Dubaj, financovala převážná část peněz mezinárodního společenství nové zásoby zbraní a výcvik teroristů Hamasu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .