Daniel Veselý: Jaderný konflikt není pouhou chimérou

16. říjen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mezikontinentální strategické jaderné rakety během oslav 70. výročí ČLR v Pekingu

Daniel Kroupa před časem na vlnách Českého rozhlasu Plus uvedl, že největší riziko pro lidstvo představuje jaderný konflikt, a nikoli klimatické změny.

Nicméně tyto existenciální hrozby náš svět ohrožují touž měrou a není radno podceňovat ani jednu z nich.

Čtěte také

Na druhou stranu vítám, že ve veřejnoprávním prostoru zaznělo varování před jadernou válkou. Tomuto klíčovému tématu se totiž ve srovnání s klimatickou krizí dostává pohříchu málo pozornosti. A to navzdory skutečnosti, že obě tyto hrozby mají potenciál zdecimovat planetu.

Vědci sdružení okolo časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists míní, že stojíme tváří v tvář dvěma stejně závažným hrozbám: jadernému konfliktu a klimatické změně. Toto globální nebezpečí prohlubuje úpadek demokratických institucí a informační válka.

Nástrahy obnoveného závodu v jaderném zbrojení

Čtěte také

Atomové velmoci, v první řadě USA a Rusko, se chovají naprosto nezodpovědně, když upřednostňují modernizací svých jaderných arzenálů před strategickou komunikací a bezpečnostními opatřeními na globální úrovni.

Nové závody v jaderném zbrojení, které nyní zahrnují také Čínu, charakterizuje boření legendárních dohod a vývoj apokalyptických zbraní. Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu (INF), kterou Washington a Moskva letos vypověděly, po tři dekády snižovala riziko nukleárního konfliktu.

Hypersonické zbraně, jež mohou nést jaderné a konvenční hlavice, jsou pětkrát až dvacetkrát rychlejší než zvuk. Atomové velmoci se v současnosti předbíhají v riskantní hře, kdo vyvine ještě děsivější zbraň. Je ale zarážející, jak málo mediální pozornosti se jadernému gambitu věnuje.

Čtěte také

Zbrojařské firmy a s nimi spříznění politikové, lobbisté a think-tanky se snaží vytvořit zdání, že západní demokratický svět takto ničivou výzbroj potřebuje, neboť musíme být vždy o krok před nepřítelem.

Jenže takové myšlení nás může přivést do záhuby. Vždyť historie nabízí konkrétní příklady, kdy bylo jaderné válce zabráněno doslova v poslední minutě. Dokážeme snad vyvinout bezchybnou technologii? A co selhání lidského faktoru? Zkrátka a dobře: má snad lidstvo málo starostí, aby nad ním ještě visel přízrak jaderné války?

Jak by vypadala lokální jaderná válka?

Zastánci jaderné dominance západního světa ale vycházejí z mýtů o externích, mnohdy nafouklých hrozbách, jež musíme držet v šachu. Nicméně i „lokální“ jaderná válka by měla drastické dopady na celý svět.

Čtěte také

Jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem, jejichž vzájemné vztahy se letos v létě opět vyostřily, by podle amerických výzkumníků během necelého týdne usmrtil více lidí než boje druhé světové války.

Hustý černý dým ze spálených měst by zaclonil slunce a průměrné globální teploty by se snížily o dva až pět stupňů Celsia. Srážky by klesly nejméně o pětinu, což by se drasticky podepsalo na pěstování plodin, produkci potravin a funkci ekosystému. Spousta osob by byla ohrožena hladomorem.

Není vyloučen ani náhodný nukleární střet mezi Spojenými státy a Ruskem vinou selhání systémů včasného varování nebo nedostatečné komunikace. Bezpečnostní situace se nelepší, ba spíše naopak, a v ohrožení je i nová dohoda START, jejíž platnost vyprší v roce 2021.

Daniel Veselý

Problém tkví především v existenci tohoto destruktivního potenciálu, a nikoliv jen v domnělé či skutečné existenci atomových bomb v rukou darebáckých států - či nedej bože teroristických skupin. Jenže zbrojařští giganti - obdobně jako fosilní průmysl - vidí pouze své krátkodobé zisky, a nikoliv děsivé nebezpečí vyplývající z jejich nezodpovědného hazardérství.

Autor je komentátor Britských listů

Spustit audio