Severní Korea chce jadernou zbraň kvůli obraně. Ve vojenském konfliktu by neobstála, říká analytik

18. srpen 2017

Před pár dny to vypadalo, že napětí na korejském poloostrově může přerůst až ve vojenský konflikt. Teď se zdá, že naději má diplomatické řešení krize. Podle Chicago Tribune kromě Severní Koreje totiž zastává konstruktivnější postoj i Jižní Korea a Spojené státy. Jak reálné je riziko válečného konfliktu? „Reálné je vždycky, zde o něco reálnější,” říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Blinka, který byl hostem Interview Plus.

Severokorejský diktátor Kim Čong-un se rozhodl odložit plány útoku na americký tichomořský ostrov Guam. Donald Trump to označil za velmi moudré a rozhodnutí. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jsou možnosti ekonomického tlaku na Severní Koreu prakticky vyčerpány.

Americký viceprezident Mike Pence vyzval země Latinské Ameriky, aby přerušily veškeré styky se Severní Koreou a prohlásil, že ve sporu se Severokorejci jsou na stole všechny varianty. Dodal ale, že nový tlak Číny na KLDR představuje naději na mírové řešení.

Cvičení jako invaze


Cíl Severní Koreje je dlouhodobě stejný. Pro ni je důležité vyvinout jadernou zbraň, která bude operačně použitelná. Jan Blinka

Podle Blinky, který působí také na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, se situace na Korejském poloostrově zklidňuje. „Rétorika se v posledních dnech trochu zmírnila. Uvidíme, jak to bude dál, protože za několik dnů začne plánované vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které bývá v této oblasti rozbuškou,” říká.

Pokud bychom čerpali z dosavadních zkušeností, klid by podle analytika mohl vydržet do pondělí. „Korea se vždycky nechá vyprovokovat novými sankcemi a vojenskými cvičeními, která bere jako cvičení na invazi směrem na sever,” vysvětluje.

Sám proti sobě

Nakolik je reálný vojenský konflikt? „Reálný je v každém případě, vždycky je to jedna z možností. V tomto případě je reálnější, než v jiných vztazích dalších států, ale není v zájmu žádného ze států, a především Severokorejců,” odpovídá host.

Severní Korea si podle Blinky dobře uvědomuje, že by v případném konfliktu neobstála. „I když dávají Severokorejci na obranu a zbrojení 23 procent HDP, což je 3,5 miliardy dolarů ročně, je to nepoměrně méně než výdaje Jižní Koreje. Ta dává 35 miliard dolarů, tedy desetkrát více, Spojené státy pak stonásobně více,” vysvětluje.

Je otázkou, zda se lze spoléhat na racionální uvažování severokorejského režimu. „Ten režim ale nepůjde sám proti sobě, bylo by to pro něj likvidační,” myslí si Blinka.

Jaderná raketa


Pokud se jim podařilo zdokonalit mezikontinentální balistické střely, mohli by ohrozit velkou část Spojených států. Jan Blinka

„Cíl Severní Koreje je dlouhodobě stejný. Pro ni je důležité vyvinout jadernou zbraň, která bude operačně použitelná. Jak ale sami říkají, chtějí ji kvůli své obraně, nechtějí ji použít v útoku,” říká analytik.

„Současnou situaci bych neviděl pouze v kontextu izolovaných událostí, jako třeba toho, že Kim Čong-un sleduje plány náletu na Guam. Tyto události bych viděl v širším kontextu severokorejské snahy získat jadernou zbraň. Krize je vedlejší produkt této snahy,” tvrdí Blinka.

Poslední zprávy, které přinesly americké tajné služby, hovoří o tom, že se režimu Kim Čong-una podařilo zbraň získat. „Pokud se jim podařilo zdokonalit mezikontinentální balistické střely, mohli by ohrozit velkou část Spojených států. Před sebou mají ještě úkol, zvládnout tu část návratu. Vystřelit raketu do vesmíru je jedna věc, ale dostat ji zpátky do atmosféry, aby neshořela a dopravila nálož na místo určení, je něco, co by zatím ještě neměli ovládat,” myslí si Blinka.

Nechal se Trump vtáhnout do slovní přestřelky? Převládá u Severokorejců strach z politiky USA? Jak pevný je severokorejský režim? Poslechněte si celé Interview Plus ze záznamu.
Spustit audio