Daniel Kroupa: Vláda, vnuk a autobus
To jsou ale starosti! Jak mám vysvětlit desetiletému vnukovi, co je to ta přímá demokracie? Mluví se o ní v poslední době přece tak často v rádiu a v televizi. Nu, co třeba takhle: představ si Kubíku, že mají jet dvě party lidí na výlet dvěma autobusy. Jedna parta se sejde, navrhne ty, kteří umí řídit, a řidičem se stane ten z navržených, pro kterého je většina. Pak nasednou do autobusu a jedou si na výlet tam, kam chce opět většina. Takové většinové rozhodování se jmenuje demokracie nepřímá.
Druhá parta si myslí, že tato nepřímá demokracie má své nedostatky, že je nespravedlivá a že by to chtělo něco lepšího. A tak se po delším přemýšlení členové této druhé party dohodnou, že se nenechají zastupovat řidičem, ale že bude nejspravedlivější, když bude moci řídit každý. Jenže jak to udělat? Jeden nápad by tu byl. Každý cestující si k volantu přiváže provázek, a když nastartují, autobus pojede tam, kam volant potáhne většina.
Ale to přece nejde, zvolá vnuk, takový autobus přeci musí brzy skončit ve škarpě. Nu, ano. Jsem si jistý, že malý kluk to hned pochopí. Nelze takto řídit ani autobus ani stát. Čím to, že těm větším a některým dospělým bude trvat déle, než to pochopí? Možná je to už dávno, co seděli v autobusu. Nebo si chtějí na vlastní kůži ještě jednou vyzkoušet vyzkoušené, že totiž přímá demokracie není dobrý způsob vlády?
Není to přitom nic nového. Vždyť už nejvýznamnější učenci antiky varovali, že taková demokracie se snadno zvrhává v tyranii, a tu Řekové nenáviděli. Jako úspěšný systém vládnutí se podařilo demokracii obnovit až po bezmála dvou tisících letech, právě jako zastupitelskou formu. Ta ovšem funguje v rámci ústavního řádu s dělbou a rovnováhou mocí a se zákonem, který moc jednotlivých složek omezuje.
Má to celé ale ještě jeden předpoklad: že se národ dokáže zorganizovat do názorově rozdílných a postranními zájmy nezkorumpovaných stran. Bez toho totiž nefunguje ani ten nejlepší systém a onen autobus se vůbec nepohne z místa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
