Daniel Kroupa: Velikonoční připomínka ke křesťanskému antisemitismu
Velikonoce jako křesťanské svátky provází po staletí řada nekřesťanských zvyklostí. Některé, jako například pomlázka či malovaná vajíčka, mají asi původ v prastarých kultech plodnosti a oproti ostatním pohanským rituálům, které je provázely jsou poměrně nevinné. Dnes už mají jen povahu lidové zábavy. Byly však také nekřesťanské zvyklosti, které zavedli sami křesťané a které zdaleka nevinné nebyly.
Moje maminka vzpomínala na slavení Velikonoc ve svém dětství v malé vesnici na Českomoravské vysočině a celý pozdější život se za to styděla. Vyprávěla, jak se svými vrstevníky s řehtačkami a klapačkami kráčela v průvodu a zpívala písničku, jejíž slova ani nechci opakovat, protože hrubými výrazy obviňovala Židy ze zavraždění Ježíše Krista.
Čtěte také
Byl to nejspíše projev lidového antisemitismu, který nevycházel z církevního učení, i když římskokatolická církev na něm nebyla zcela bez viny. Přinejmenším tím, že nezasahovala proti kněžím, kteří jej šířili.
Na oficiální úrovni nebyl židovský původ pokřtěných překážkou zastávat vysoké hodnosti. Ostatně takový původ měl i olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, respektovaný odborník v oblasti kanonického práva.
Kdo opravdu zabil Ježíše
Nicméně lidové přesvědčení, že Židé zabili Ježíše Krista, je stále v určitých kruzích rozšířené a stále je někteří lidé zneužívají k rozdmýchávání antisemitismu. Z hlediska faktického je přinejmenším nepřesné. Nikoli Židé jako národ, ale židovská velerada – Sanhedrin – Ježíše uznala vinným z toho, že se vydává za mesiáše či božího syna, což považovala za smrtelný zločin.
Čtěte také
Odsoudit k smrti jej však mohl pouze římský prefekt Pilát Pontský. Ten se ovšem nejprve pokusil rozsudku vyhnout a jako přátelské gesto poslal Ježíše k Héródovi, pod jehož správu tento Galilejec spadal. Jenže Héródés na Ježíšovi neshledal nic, co by vyžadovalo jeho rozsudek a proto jej vrátil Pilátovi, který musel rozhodnout.
Obvinění, že se vydával za mesiáše, které mu předložili zástupci Sanhedrinu, jej nepřesvědčilo o tom, že má být potrestán smrtí a chtěl obviněného nechat zbičovat a propustit. Teprve argument žalobců, že on sám bude považován za nepřítele císaře, protože nepotrestal člověka, který se vydával za krále, jej přiměl Ježíše odsoudit. Jinak by totiž i jemu samému hrozily soudní nepříjemnosti.
Hříchy církve
Zkrátka, Ježíš byl odsouzen k smrti nikoli Židy, ale Římany na základě politického, a nikoli náboženského zločinu. Byl odsouzen nespravedlivě, protože nemluvil o království na tomto světě, ale o království božím, což ani Pilát nepovažoval za něco trestného. Ustoupil však nátlaku přítomného davu a po rozsudku si umyl ruce na znamení, že on na smrti nevinného nenese vinu. Tak snadno se však člověk od svých činů neočistí.
Připomínám tyto známé okolnosti proto, abych ukázal, z jaké hloupé neznalosti vycházelo a bohužel stále vychází obviňování židovského národa z Ježíšovy smrti. Tento křesťanský antisemitismus napáchal v historii tolik zločinů, že se z nich církev bude muset vyznávat celá staletí. A z tohoto temného podhoubí vyrůstá i současná averze vůči Židům, bez ohledu na to, v jak sofistikovaném intelektuálním hávu vystupuje.
Autor je filozof a pedagog
Související
-
Václav Malý: Selhal papež Pius XII. za války, anebo židům pomáhal? Otevírají se vatikánské archivy
Vatikán zpřístupnil archiv papeže Pia XII. K otevření léta vyzýval izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Pius XII. podle nich za války jako morální autorita selhal.
-
Přijmout život znamená přijmout smrt, a zbavit se strachu z ní, řekl Ježíš na Velký pátek
Velikonoční příběh Ježíše Krista, který byl na Velký pátek ukřižován a třetího dne vstal z mrtvých, je klíčovým příběhem Nového zákona.
-
Nejsme nic exotického. Snažím se vysvětlovat, že židovství je úplně normální, říká česká rabínka
„Setkávám se se spoustou lidí, kteří najednou zjistí, že mají židovské předky, a rázem to pro ně přestává být tabu a chtějí se dozvědět víc,“ popisuje Kamila Kopřivová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
