Nejsme nic exotického. Snažím se vysvětlovat, že židovství je úplně normální, říká česká rabínka

Svůj zácvik formálně dovršila před dvěma týdny, když dokončila čtyřleté rabínské studium, a nyní jako první česká rabínka působí ve Westminsterské synagoze v Londýně.

Čtěte také

Jan Fingerland: Robotičtí rabíni aneb umělá inteligence mění všechno, i judaismus

Studium probíhá zčásti na univerzitě a částečně v rabínském semináři, vedle znalostí a složení předepsaných zkoušek ale uchazeč musí být dostatečně vyzrálý i po lidské stránce. Součástí je i praxe v synagoze v doprovodu staršího rabína.

„Není to formalizováno, ale musí na sobě pracovat, aby byl schopen porozumět ostatním lidem, kteří za vámi přijdou se svými problémy, a vy je musíte zvládnout citlivě navigovat a neublížit,“ uvádí Kopřivová, která vedle Londýna studovala také v Berlíně a v Jeruzalémě.

V Izraeli dominují ortodoxní a ultraortodoxní směry judaismu, naopak reformní a progresivní frakce jsou menšinové. „Těch deset měsíců studia pro mě bylo skutečně formativních, ale neumím si představit, že bych tam žila natrvalo,“ přiznává.

Čtěte také

Žena knězem? Už to je možné i u nás, jsem toho důkazem, říká presbyterka Bártová

Kopřivová se hlásí k progresivnímu judaismu, který je silný hlavně ve Spojených státech, a považuje se za feministku. Právě genderová rovnost je jedním z důležitých rysů tohoto proudu. I v konzervativnějších směrech se sice začínají objevovat rabínky, nemají ale tak prominentní pozici jako rabíni, nemohou vést bohoslužby a věnují se například jen ryze ženské skupině.

„Progresivní židovství prosazuje hodnoty nad židovskou náboženskou praxí. Hodnoty spočívají třeba v komunitním životě, klade velký důraz na morální život, zlepšení vztahů a harmonii s přírodou a lidmi. To je pro progresivní židovství důležitější než dodržování praktických tradic židovství,“ vysvětluje.

Nejsme nic exotického

Zájem o židovství je v Česku podle Kopřivové často dán tím, že je vnímané jako něco exotického poté, co tradici násilně narušila druhá světová válka.

„My jako Židé ale nechceme být vnímáni jako něco zvláštního. Žijeme normální životy, a když se na nás někdo dívá jako na něco exotického, možná to může některé lidi urážet. Pro mě je vlastně důležité lidem vysvětlit, že židovství je úplně normální a není potřeba ho považovat za něco ultra zajímavého,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Židé jako obětní beránci. Přibývá nenávistných projevů, změnit to mohou školy

Průměrný Čech toho prý o kořenech židovsko-křesťanské kultury moc neví – předpokládá přitom, že nízká znalost se podobně jako židovství týká i křesťanství. A vnímá i to, že každá nová generace je nábožensky vlažnější než její rodiče.

„Nevidím bod obratu, ale setkávám se se spoustou lidí, kteří najednou zjistí, že mají židovské předky, a rázem to pro ně přestává být tabu a chtějí se dozvědět víc,“ podotýká Kopřivová.

Kromě toho se ovšem zejména na sociálních sítích setkává i s předsudky, některé reakce prý přímo hraničí s antisemitismem.

„Občas je to opravdu velice hrubé. Není tajemstvím, že antisemitismus v Evropě nabírá na síle, takže obavu z toho mám. Musíme o tom mluvit a vymezovat veřejný prostor, co je přípustné v něm říkat a co ne. Jsou lidé, kterým to vysvětlit nejde, ale spousta lidí je připravena naslouchat a porozumět,“ uzavírá.

Kamila Kopřivová, autorka profilu Rabínka v zácviku|foto:Natalie Máchová, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.