Daniel Kroupa: Nové hnutí a letargie mladých voličů

Někdy pro to musí dokonce hodně udělat. Zejména to platí v případě, není-li spokojen s žádným stávajícím politickým uskupením. Pak musí založit vlastní stranu nebo hnutí. A to je panečku pěkná práce. Věřte, že o tom něco vím ze své zkušenosti.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Minářovy horké chvilky pro malé strany?

V politice jde na prvním místě o ideje, svou roli ovšem vždy hrají také ekonomické zájmy a osobní ambice. Idejemi myslím názory na to, jak uspořádat společnost a jaké mají být cíle politického jednání.

I ten, komu jde jen o hospodářský prospěch nebo o moc, musí tento svůj záměr zformulovat do nějakého politického programu, pro který musí získat dostatek spolupracovníků a s nimi pak oslovit voliče. Pak už stačí jenom tři věci: peníze, peníze, peníze. Tak je to jednoduché.

Co však už tak jednoduché není, je uspět. Touží-li po tom nové politické hnutí, například takové, které před pár dny ohlásil jeden aktivista občanské společnosti, bude muset vyřešit řadu mnohem konkrétnějších problémů. Především musí nalézt vlastní velké programové téma, které bude nějakou dobu rezonovat ve společnosti.

Vnitřní kompas

Naposledy byla takovým tématem korupce a slib jejího odstranění vyvezl na výsluní jednu stranu a dvě hnutí. Občanské iniciativy nastolily otázku konfliktu zájmů a zneužívání moci vládnoucích ke zvýhodnění vlastních firem. Podařilo se jim zaplnit náměstí a pláně, ale nikoli snížit preference vládní koalice. Znamená to, že nachází ohlas u voličů opozice a další pokračování demonstrací by už bylo jenom přesvědčování přesvědčených.

Čtěte také

Nestačí jen nadávat a fňukat, je čas zvednout zadky, vysvětluje Mikuláš Minář, proč chce jít do politiky

Nové politické hnutí by však podle iniciátora rádo oslovilo i ostatní voliče. Ti jsou dvojí: podporovatelé vládních stran a lidé, kteří k volbám nechodí. Nezdá se, že těm prvním, vesměs toužícím po vládě silné ruky, by mladý lídr nezkušený v politice ani v byznysu mohl něco nabídnout. A jedinou skupinou, kterou má šanci oslovit mezi notorickými nevoliči, mohou být mladí lidé, kteří se o politiku dosud nezajímají. Je zde něco, co by je dokázalo vyburcovat z letargie? Nevím, hádat nechci a trápení s tímto problémem rád přenechám tomu, kdo si jej vykoledoval.

Jestli se ale ve své úvaze moc nemýlím, vychází mi z ní, že nové hnutí, vznikne-li, bude muset být zaměřeno hlavně na tyto mladé lidi. Jejich volební potenciál je dosti omezený a sotva, pokud se zadaří, lze předpokládat volební zisk větší než jednotky procent. Navíc zde bude konkurence s Piráty, kteří mají zacíleno stejným směrem. „Tradiční“ strany, pokud dokážou vytvořit pevnou předvolební koalici, tedy nemusí mít obavy.

Daniel Kroupa|foto:Jana Přinosilová,Český rozhlas

Platí však také, že člověk míní a pánbůh mění. Žijeme v období, v němž se společenská atmosféra stala turbulentní a tedy ještě méně předvídatelná, než byla před tím. V takové situaci člověk udělá nejlépe, když se řídí svým vnitřním kompasem. To platí i pro politické vůdce, pokud ho mají.

Autor je filozof a pedagog