Ondřej Konrád: Minářovy horké chvilky pro malé strany?
Loňskými událostmi roku byly bez debat akce spolku Milion chvilek pro demokracii. I když se názory na ně různily, nedalo se popřít, že něco takového tu za posledních třicet let prostě nebylo.
Čtěte také
Tedy série ohromných protivládních demonstrací završená čtvrtmilionovou Letnou. Zkraje v nich šlo primárně o nesouhlas s náhlou změnou ve vedení rezortu spravedlnosti, což vyvolávalo dojem, že jde o přibrzdění dotační kauzy a jiných problémů premiéra. Který se pak postupně stal hlavním objektem protestů. Sekundárně se s tím pak „vezl“ také prezident, vůči Andreji Babišovi (ANO) dlouhodobě vstřícný.
Přičemž pro mnohé účastníky shromáždění bylo podstatné, že iniciátoři stojí mimo politiku a jde tedy o reakci zdola. Třebaže se mezi řečníky objevovali reprezentanti opozice. Od nichž si ale duše Milionu chvilek, rozhněvaní mladí muži Mikuláš Minář a Benjamin Roll, drželi určitý odstup. A stále naléhavěji Piráty, ODS, Starosty, lidovce i TOP 09 vyzývali k užší spolupráci. Neboť jen tak podle nich lze uspět proti Babišovi ve všeobecných volbách. Dokonce varovali, že pokud k integraci neuvidí vůli, budou muset na politickou scénu vstoupit sami.
Zklamání z opozice
Teď k tomu jako by dochází. Minář, o něco viditelnější z vůdčí dvojice spolku, který se nehodlá měnit v politický subjekt, vstup do politiky sice přímo neohlašuje, ale zvažuje jej. Aby si uvolnil ruce, přenechal předsednictví kolegovi Rollovi.
Čtěte také
A říká, že se od lídrů opozice nedozvěděl, kam a jak by chtěli vést zemi. A zvrátit daný stav. Tedy především oslovit Babišovy voliče, nikoli jen ty, kteří jim už hlasy dávají. Minářovu rozčarování je snadné porozumět: opoziční strany se do užší spolupráce, nebo vytvoření aspoň dvojbloků skutečně nehrnou, a tak jako tomu bylo na české politické scéně v minulosti, starají se více méně jen o sebe.
Spolek se navíc z očí veřejnosti zákonitě vytratil, ochromen protipandemickými opatřeními, momentálně opět a na bůhvíjak dlouho zpřísněnými. Zatímco všeobecné volby budou už za pouhý rok.
Dar zapalovat
Čtěte také
Jaké možnosti ale pro leckoho charismatický a sympatický Minář má? Když jej výše jmenované opoziční strany zklamaly?
Snad to, co už naznačoval, pokusit se vytvořit jakési širší hnutí, do něhož by se včlenily kupříkladu iniciativy už existující. Jako Praha sobě Jana Čižinského. Jenže k úspěchu potřebuje podstatně víc než hlavní město, které ostatně Babiš ztratil už při komunálních volbách. A kolik je po republice podobných aktivistických sdružení? Respektive, je příslovečně „hořící“ Minář schopen zapalovat celoplošně? Dostatečné počty doposud jen vlažných?
Skeptikové pokyvují hlavami a ani jim se není co divit. Ale reakce některých opozičních lídrů naznačují, že se menší strany Minářovu nápřahu obávají. Teď jde o to, zda natolik, aby náhle počaly mezi sebou i s podstatně silnějšími Piráty a občanskými demokraty rokovat o strategii pro volby 2021. Tomu se sice nechce věřit. Ale třeba je právě k tomu chce přece jen Minář svým krokem vyprovokovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
