Daniel Kroupa: Myšlenky v době postní
Popeleční středou vstoupili křesťané do postního období.
Podle vyprávění ze čtvrté kapitoly Lukášova evangelia se totiž Ježíš před zahájením své mise pro záchranu člověka, lidstva a světa, postil čtyřicet dní na poušti, kde odolával pokušení ďábla.
Daniel Kroupa: Češi a evropské zájmy
Na sjezdech politických stran, které proběhly v posledních měsících, poutaly pozornost médií především personální změny ve vedení.
Ten jej nejprve vybízel, aby proměnil kameny v chleby, dále mu nabízel všechnu moc nad lidstvem a konečně jej vyzýval, aby pro sebe využil božské zázračné síly. Je to poučný příběh a připouští rozmanité výklady.
Napadne nás otázka: proč vlastně odmítnul Ježíš poměnit kameny v chleby, vždyť tak mohl nasytit všechny lidi? Mnozí, zejména komunisté, si od té doby představují, že záchrana lidstva spočívá v tom, že vyprodukujeme nadbytek potravin a všeho, co člověk může potřebovat.
Jenže kdyby život spočíval jenom v uspokojování potřeb, čím bychom se lišili od zvířat? V opravdu lidském životě jde přece o víc! „Nejen chlebem živ je člověk“ - odpovídá ďáblovi Ježíš.
Kdy se stáváme lidskými
Daniel Kroupa: Sexuální zneužívání v církvi
Minulý týden proběhl ve Vatikánu summit o sexuálním zneužívání mladistvých kněžími.
Myšlenka světovlády je také stále živá. Toužili po ní komunisté i fašisté. Nápad, že se konečně najde dobrý člověk, který se ujme moci nad všemi národy na zemi a konečně zjedná mír a pořádek, i dnes fascinuje.
Jenže aby se něco takového mohlo podařit, musel by panovník ovládat nejen národy, ale i každého jednotlivce. Výkupným za takový mír by byla svoboda člověka.
Co jiného by vzniklo než globální totalitní diktatura, ze které by nebylo kam emigrovat.
Namísto božských sil máme dnes technická zařízení, která dokáží věci, o kterých se lidem dřívějších epoch ani nesnilo. Máme však vkládat naději na záchranu lidstva do techniky? Sotva. Její průmyslové využití je ve službách našich potřeb a to často takových, o kterých jsme bez ní neměli ani ponětí.
Daniel Kroupa: Úpadek stran
Když komunisté 25. února 1948 přebírali v Československu moc, opírali se nejen o dělnickou třídu, ale i o významnou část inteligence.
Topíme se v blahobytu. Ale příroda, jejíž součástí jsme z velké části i my, dnes slouží jen jako zásobárna energií a surovin. Začínáme si pomalu uvědomovat, že spolu s ní ničíme také podmínky vlastního života. Z dobrého sluhy se postupně stává zlý pán, který nás začíná ovládat.
Jistě, náhrady kloubů, končetin i dalších orgánů nám prodlužují a zlepšují život, informační technologie nám rozšiřují možnosti vzájemné komunikace a zpřístupňují poznatky kdykoli si vzpomeneme. Přemýšlíme dokonce o tom, zda nás umělá inteligence zbaví nejen nutnosti, ale i schopnosti myslet. Svou podstatou je však technika prostředkem k cíli, který však neznáme.
V postní době si můžeme okusit, zda se dokážeme vzdát něčeho z toho, na čem jsme se stali závislí, můžeme však také přemýšlet o tom, zda se jako lidé i jako lidstvo dokážeme ubránit pokušením, kterým na poušti čelil Ježíš.
O tom, že materiální blahobyt, mír a technické prostředky nám v životě mohou dobře posloužit, ale záchranu našeho lidství za nás nezařídí. Lidskými se stáváme, když my sami překračujeme svou přírodní živočišnou povahu, své potřeby a sobecké žádosti, když nám v našem životě jde o víc než o pouhý život. A o co vlastně? Snad o hledání vztahu k tomu, co nás převyšuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
