Daniel Kroupa: K obhajobě humanitních a společenských věd
Daniel Kroupa: K obhajobě humanitních a společenských věd
To jsem si tedy nemyslel, že v národě, který se v 19. století obrodil zásluhou kněží, učitelů, historiků a dalších vzdělanců, budu muset obhajovat důležitost humanitních a společenských věd. Ale v čele státu, který měl být naplněním staletých národních tužeb po samostatnosti, stojí politici demonstrující své ignorantství tím, že význam těchto oborů znevažují anebo nekonají nic pro jejich udržení. Pak už člověku nezbývá než se ozvat a zastat se toho, čím se zabývá.
Čtěte také
Musím nejprve zdůraznit, že filosofům, těm skutečným filosofům, k tomu, aby přemýšleli a psali svá pojednání stačí tužka, papír a pár knížek. Víc nepotřebují nic a nikoho. Takových je ovšem jen velmi málo, odhaduji tak jeden na sto milionů. Jsou to lidé, kteří přinášejí nový a v jistém smyslu pravdivější způsob porozumění světu otevírající novou možnost života.
Ostatní, které rovněž nazýváme filosofy a jichž je velmi mnoho, jsou učenci, kteří jsou schopni filosofická díla pochopit, rozvíjet a zprostředkovat ostatním tak, aby i oni mohli svůj život obohatit o nový rozměr. Učenci ovšem k tomu, aby svou roli mohli plnit potřebují instituce jako školy a vědecké ústavy, v nichž naleznou živobytí odpovídající tomu, jak je jejich práce ve společnosti ceněna. Je-li nedoceněna, ubývá jich a s nimi ubývá i myšlenek, které přispívají k rozvoji společnosti.
Znalosti z filosofie pro dobré podnikání?
O tom, že filosofické vzdělání je užitečnou výbavou do života, se pokusil přesvědčit už v 6. stol. př. n. l. své současníky jeho první představitel Thalés z Milétu. Asi pod tlakem výčitek, že se zabývá neužitečnými věcmi vypozoroval, že se blíží bohatá úroda oliv, skoupil lisy a na jejich pronájmu vydělal velké peníze.
Čtěte také
Že je to jen stará legenda? Nu dobrá, nabídnu novější. Jednou jsem se ptal George Sorose, ano toho miliardáře, kterou ekonomickou teorii využil při svém podnikání. Podíval se na mě s údivem a pravil, že ekonomií se příliš nezabýval, protože studoval filosofii a ta mu pomohla nejvíce. Zbohatnul, podporuje otevřenou společnost, vzdělání a nezávislou žurnalistiku, čímž leze na nervy autoritářům všeho druhu.
Asi bychom se divili, kdybychom zjistili, kolik absolventů filosofie uplatnilo své nabyté schopnosti v podnikání. Dodejme, že ovšem kvůli podnikání se filosofií nezabýváme. Vždyť i ten Thalés se nakonec vrátil ke svému oboru.
S filosofií je život bohatší
Možná se ptáte, k čemu je tedy filosofie užitečná. Na to musím říci, že užitečnost se týká prostředků, které slouží nějakému účelu. Fyzika je užitečná, protože nám dává poznatky, které umožňují vytvářet technické výrobky, které nám usnadňují život.
Filosofie takové prostředky neprodukuje, ale učí nás myslet právě o oněch účelech a hodnotách, které dávají našemu životu směr a smysl. Někdy je zpochybňuje a problematizuje, aby ukázala, že se ve svých životech pachtíme za něčím, co za to nestojí.
Proto se díky filosofii stáváme více lidmi a náš život je bohatší. Platí to i pro život politický, který se bez filosofické inspirace a idejí zabývá jenom bojem o moc a o peníze. Tak, jako je tomu dnes u nás.
Autor je filozof a pedagog
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
