Apolena Rychlíková: Realizace návrhu NERVu na zavedení školného by znamenala další ránu pro nerovné vzdělání v Česku

5. listopad 2022

Národní ekonomická rada vlády představila před časem soubor opatření, která by mohla České republice pomoct s rozpočtovými problémy, do kterých se země v posledních letech neudržitelně propadá. Svůj podíl na tom má hned několik faktorů, kromě krizí samozřejmě i zrušení superhrubé mzdy, které podle mnohých odborníků a mnohých analýz pomohlo nastartovat jak pádivou inflaci, tak rychlost a výši zadlužování.

Najít ročně více než sto miliard není jen tak, k takové částce se nedá ani úplně jednoduše „proškrtat“.

Čtěte také

Mezi několika radami se nachází i jedna, která vzbudila zatím největší diskuze. Jedná se o možnost zavedení školného na vysokých školách. Důraz se klade na to, aby školené bylo tzv. „odložené“, jenže hra se slovíčky v tuto chvíli nemá smysl. V zemi, kde jak podle OECD, tak podle dlouhodobých výzkumů, dat a čísel PAQ Research představuje nerovný přístup ke vzdělání a dědičnost chudoby jeden ze základních společenských problémů, by i odložené školné znamenalo další významnou bariéru ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání.

Navíc další čísla dokládají, že jsou to právě studenti a studentky v České republice, kdo při studiu vysoké školy pracují nejvíce v celé Evropě. Celých 92 procent studujících musí pracovat – to je problematické hned z několika důvodů.

Školné jako brzda

Mezi ten první patří skutečnost, že práce odvádí od studia pozornost. Je samozřejmě v pořádku přivydělat si na studentský život nějakou tou občasnou brigádou, jenže dnes je úplně běžné, že lidé na vysokých školách mají více než půlúvazkové práce jen proto, aby si mohli dovolit postel ve sdíleném pokoji a jídlo.

Čtěte také

Při náročnosti některých oborů a při představě, že kvalitní studium je také založeno na osobní odpovědnosti a možnostech studujících, je více než 20 hodin týdně strávených jinou činností výrazným narušením studijního procesu. A to prací, která skoro nikdy nesouvisí se studovaným oborem. Oproti zemím, kde je na vzdělávání, jeho dostupnost a kvalitu kladen velký důraz, je to tristní stav. Placených stáží, praxí, které jsou přímo napojené na vzdělávání, je u nás dokonce nejméně v celé Evropě.

Toto vysoké číslo je ale také problematické samo o sobě: ukazuje nám, že téměř všichni studující pracovat musí. A to už dnes, v situaci, kdy se za běžnou dobu studia neplatí poplatky. Takto vysoké číslo říká, že už nyní je pro drtivou většinu studentů nemožné pouze studovat. Že práce při studiu je nevyhnutelná.

Čtěte také

Na mladé lidi dopadá celá řada krizí, i oni se musí potýkat s nedostupností kolejí, obecným nárůstem cen za nájemní bydlení, s inflací, která znamená zdražování na všech úrovních.

Představa, že v zemi, která je velmi zatížená dědičností chudoby, kde je rozhodujícím principem úspěchu ne individuální snaha, ale především sociální, ekonomický i kulturní kapitál, hodíme na mladé lidi se zájmem o vzdělání další překážku v podobě školného, je nebezpečná. Školné, ani odložené, není motivací, ale brzdou.

Apolena Rychlíková

Reálným dopadem by bylo, že si prostě lidé, kteří už dnes vyjdou jen tak tak, studium rozmyslí nebo odejdou jinam. Česko navíc stále vynakládá na vzdělání peněz málo a to přímo ovlivňuje kvalitu výuky. Vzdělání je zásadní demokratickou hodnotou, která má být z principu přístupná všem. Bez rozdílu. Už dnes tomu tak není. Vzdělání je investice do společnosti, dlouhodobá a trvalá. Školné obojí popírá. Vyvarujme se ho.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.