Apolena Rychlíková: Připravme se na zhruba 200 tisíc dětí a dospívajících, kteří budou potřebovat vzdělávat a integrovat
Válka, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině, trvá už bezmála měsíc. Komplexní studie, na které se podíleli výzkumníci a výzkumnice z PAQ Research a Českých priorit, se vzhledem k probíhající uprchlické vlně zaměřila hned na několik klíčových oblastí, které musí Česká republika zvládnout. Vedle tolik důležitých pracovních podmínek nebo bydlení se publikace s názvem Integrace uprchlíků věnuje i oblasti vzdělávání.
Děti a dospívající totiž tvoří hned 45 procent z nově příchozích lidí. A ti samozřejmě budou potřebovat komplexní pomoc.
Čtěte také
Odhadem má do Česka zamířit na 200 tisíc potenciálních žáků a žaček. Velká část z nich už tady je a pro jejich kvalitní integraci bude nezbytně nutné zajistit jim takové podmínky, které jim umožní se vzdělávat. Podle dat je žádoucí, aby stát vyčlenil vysoké počty škol, které budou válečné uprchlíky systematicky vzdělávat – ideálně by se mělo jednat až o každou druhou nebo třetí základní školu a speciální kapacity budou třeba i u škol mateřských a středních.
Studie uvádí, že školy pro integraci je třeba vybírat koordinovaně s nabídkami ubytování a vzorci stěhování uprchlíků. Dodatečné personální náklady během 12 měsíců na úrovni základních škol odhaduje studie na 1,2 až 2,1 miliardy korun. Jde tedy o 30procentní nárůst nákladů na vzdělávání oproti průměrným ročním výdajům na žáka základní školy.
Vzdělání jako pilíř integrace
Publikace varuje před náhodným a chaotickým přijímáním uprchlíků a naopak vyzývá k co nejkoordinovanějšímu postupu. České školství je po covidu oslabené, pandemie ukázala, nakolik se od sebe liší jednotlivé školy a jaké dopady to má na kvalitu vzdělání v Česku.
Čtěte také
Na jednu stranu je tak třeba, aby školství bylo skutečně podpořeno, především finančně, a celková pomoc nezůstávala jen na bedrech jednotlivých učitelek a učitelů a vedení škol. Hlavní autor výzkumu Štěpán Kment radí, že je nutné posílit především pozice učitelek a učitelů češtiny, školní adaptační koordinátory a asistenty pedagogů. Ty mohou nahradit i ukrajinské učitelky. Varuje také před segregací – ideálně by v jedné škole mělo být maximálně 20 procent ukrajinských dětí.
Na druhé straně je také nutné uvažovat v dlouhodobém horizontu. Je vysoce pravděpodobné, že válka jen tak neskončí a řada z těch, kteří přijdou, tu nějaký významný čas zůstanou. Kromě apelu na výuku českého jazyka zmiňují výzkumníci i psychosociální podporu. Ta je obzvlášť důležitá – oproti třeba běžným dětem již integrovaných migrantů si s sebou váleční uprchlíci pochopitelně nesou řadu traumat. A ty se mohou projevovat různě. V tomto kontextu je podle studie nutné, aby čeští pedagogové dostali podporu – jako ideální se jeví online kurzy pro pedagogické pracovníky pro poskytnutí základní psychosociální diagnostiky.
Vedle toho je nutné se zaměřit na mateřské školy, které již dnes trpí nedostatkem kapacit. Jsou to právě české školky, kde se učitelky starají o vysoký počet dětí. A problémy se nevyhnou ani školám středním: velké rozdíly mezi gymnázii a učilišti a regionální nerovnosti budou totiž v násobně větší míře dopadat i na žáky ukrajinské. Podle Štěpána Kmenta z PAQ Research je vzdělání skutečně jedním z pilířů integrace. Pokud nechceme, aby se ukrajinské děti místo přijetí potýkaly s další zátěží, je třeba české školství a všechny, kteří v něm pracují, maximálně vyškolit a podpořit. Jen tak se – mimo jiné – vyvarujeme i možnému nárůstu xenofobie a zvládneme poskytnout ukrajinským dětem takové zázemí, které po všech těch hrůzách skutečně potřebují a také si zaslouží.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
