Daniel Kroupa: Indiáni a Velikonoce

7. duben 2023

Některé události, jinak bezvýznamné, nám utkví kdesi v paměti, po letech se vynoří a nedají pokoj. Stalo se mi právě v předvelikonoční době, že jsem si po dobrých 40 letech vybavil setkání se dvěma latinskoamerickými mnichy, s nimiž jsem debatoval celý večer a pak dlouho do noci.

Vyprávěli o svém působení mezi indiány, vyhnanými těžaři z jejich domovského teritoria v deštném pralese a žijícími potom na okraji velkého města.

Čtěte také

Tito lidé, jichž byly tisíce, živořili v nepředstavitelné bídě v chatrčích postavených z odpadového materiálu. Nemohli snadno získat obživu, protože jejich čtvrť byla od města oddělena řekou, most přes ni byl asi pět kilometrů daleko a k případnému zaměstnání to měli dvakrát tolik.

Mniši pro ně vykonávali nejen kněžskou službu, ale snažili se jim pomáhat, jak mohli. Vzali si do hlavy, že pro ně vybudují nový most do městské civilizace, a proto jeli do Evropy, aby na něj sbírali peníze. U nás zjevně moc neuspěli, protože nesměnitelné koruny jim byly k ničemu.

Život dobrý pro druhé

Čtěte také

Přicestovali, protože byli pod vlivem levicové teologie osvobození a chtěli si ověřit, zda je socialismus, po kterém toužili, opravdu nadějí lidstva. Pochopili, že asi není, a tak zase zklamaně odjeli.

Jako misionáři byli ovšem mezi indiány úspěšní, i když ne docela. Vyprávěli, že o Velikonocích na Velký pátek, který je památkou ukřižování Ježíše Krista, jejich kostely praskají ve švech. Jenže na Bílou sobotu, na slavnost jeho vzkříšení, zase zejí prázdnotou.

Jakoby se ti lidé, kteří byli vyhnáni z domova a ocitli se v zoufalé situaci, dokázali ztotožnit jenom s Ježíšovým utrpením, ale s nadějí, kterou svým zmrtvýchvstáním přinášel, nikoli. Jinak řečeno, Spasitel jim byl blízký jako ten, kdo trpí s nimi. Z jeho poselství cítili, že utrpení může mít smysl, i když končí smrtí na kříži, ale otázku „jaký“ si už nekladli.

Čtěte také

Přemýšlel jsem, a stále přemýšlím, zda na tom onen most, až se postaví, něco změní. Povede do průmyslové civilizace blahobytu, v níž není hlad ani bída, v níž lidé na každou bolest dostanou prášek a před dotěrnými otázkami po smyslu mohou kdykoli uniknout k požitku, který je stále po ruce.

Přiznám se, že představa, že člověk může proplout životem ve slasti jenom tím, že uspokojuje všechny své potřeby a nemá motiv klást si otázky, proč to všechno je, když ho stejně na konci čeká smrt, mě trochu děsí. Cožpak plný lidský život není hledáním a zápasem o to, aby byl dobrý pro druhé i pro člověka samého? Na to nám neodpoví ani ta nejdokonalejší umělá inteligence.

Filozof Daniel Kroupa

Indiánů mi bylo líto a přál jsem jim, aby se jejich život nějak zlepšil. Misionáři mi připadali trochu bezradní, ale nepochybuji, že peníze nakonec sehnali a svůj projekt uskutečnili. O tom, co bude s námi, hodlám svou neumělou inteligencí přemýšlet o letošních Velikonocích, až budu na Velkou sobotu při mši naslouchat dlouhým čtením starobylých textů z Bible. Člověka při tom vždycky něco nového napadne.

Autor je filozof a pedagog

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.