Daniel Kroupa: Hlasování ruskýma nohama
Občas se setkávám s lidmi, kteří jsou nespokojeni se současnou mezinárodně politickou orientací České republiky. Zejména jim vadí členství naší země v Evropské unii a v NATO, přičemž pošilhávají východním směrem. Jsou to převážně voliči prezidenta Miloše Zemana a komunistické strany, někteří z nich zase vkládají své naděje do Strany přímé demokracie.
Exprezidentovi Václavu Klausovi vyčítají privatizaci, ale považují ho za rozumného člověka právě pro jeho sympatie k současnému Rusku. Na přímou otázku, zda by chtěli v této zemi žít, však odpovídají vyhýbavě.
V čem ale mají jasno, je, že Západ se pokazil a že jediný stát, který chrání tradiční křesťanské hodnoty, dnes představuje Rusko. O tom, jak se v něm žije, mnoho informací nemají. Ani já ne.
Čtěte také
Abych se o tom něco dozvěděl, vyptávám se známých i méně známých Rusů. Když jsem se ptal jedné své studentky, jak uplatní své znalosti, až se vrátí domů, zaskočila mě. Řekla, že tam se už nikdy vrátit nechce. Jeden z mých nejtalentovanějších studentů, také ruské národnosti, si studia na našich univerzitách prodlužuje a zjevně také zpět do vlasti nepospíchá.
Nejvíce jsem se dozvěděl o životě na širé Rusi od mého vrstevníka, s nímž jsem před pár lety vedl o tomto tématu dlouhé hovory. Je to vzdělaný člověk, přivydělává si jako pomocný dělník a z hubené mzdy skromně, ale šťastně přežívá ve své nové vlasti. Emigroval na stará kolena a ani on se nehodlá vrátit.
Odliv mozků z Ruska
Vzorek mých respondentů je zajisté nereprezentativní a vím, že bych našel jiné, kteří by mluvili jinak. Proto mě zaujal průzkum veřejného mínění v Rusku provedený profesionály z nezávislé agentury Levada provedený ve dnech 20. až 22. května a zveřejněný 9. června 2021.
Čtěte také
Postupovali standardní metodologií osobních rozhovorů a vzorek 1620 respondentů byl reprezentativní z hlediska věkového i v tom, že pokrýval celé území. Výsledky jsou šokující. Na otázku, zda by chtěli odjet natrvalo do zahraničí, odpovědělo 22 procent Rusů, tedy více než pětina, kladně. Ve věkové skupině 18 až 24 let svou touhu emigrovat vyjádřilo dokonce 48 procent mladých lidí, což jsou ti, na nichž závisí budoucnost Ruska.
Z tohoto zjištění určitě nevyplývá, že všichni, kteří projevili zájem žít v cizině, skutečně odejdou. Půjdou jen ti nejaktivnější a nejschopnější. I tak však bude jejich počet obrovský. Jednotky procent tohoto národa znamenají miliony. Již delší dobu se mluví o problému odlivu mozků z Ruska, nyní však, odpovídají-li data skutečnosti, se může proměnit v cunami.
Za těchto okolností by nebylo nic divného, kdyby Putinův represivní režim dovršil svůj návrat k sovětským poměrům uzavřením hranic. Atmosféru vnějšího ohrožení, potřebnou k odůvodnění takového kroku, se mu již vyvolat podařilo.
Troufám si předvídat, že výsledky šetření agentury Levada ani reálné hlasování ruskýma nohama naše příznivce Putinovy vlády nepřesvědčí. Jejich averze k Západu a k liberální demokracii je silnější. My však máme důvod k přemýšlení.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
