Daniel Kroupa: Euro jako koaliční rozbuška
Vyhlášením voleb do Poslanecké sněmovny na 8. a 9. října 2021 prezident oficiálně spustil předvolební kampaň.
Čtěte také
Tím, že tak učinil devět měsíců před termínem, poskytl určitou výhodu vládním stranám a opozičním poněkud zkomplikoval život. Zejména pokud se týče využití finančních prostředků. Stalo se to ve chvíli, kdy mají plno starostí s formováním předvolebních koalic a musejí překonávat překážky personální, programové a zejména vnitrostranické.
I když se totiž dokážou vedoucí představitelé jednotlivých uskupení dohodnout na společném programu a lídrech v jednotlivých krajích, nemají ještě zdaleka vyhráno: musí navíc k tomu každý z nich přesvědčit straníky o správnosti svého postupu. A mezi nimi se vždy najde dostatek odpůrců, kteří budou poukazovat na to, že jejich strana se vzdává své programové identity a že by bylo nejlepší, kdyby do voleb šla sama. Zkrátka, dokud nebudou koalice schváleny stranickými sjezdy, jejich existence zůstává nejistá.
Čtěte také
Sporným tématem středopravé koalice, která se nyní nazývá SPOLU, se stala otázka přijetí eura. ODS je v tomto ohledu mírně řečeno zdrženlivá, zatímco KDU-ČSL a TOP 09 by si přály, abychom euro zavedli. Na sociálních sítích o této věci už probíhají vášnivé diskuze a jejich aktéři zaujímají čím dále vyhraněnější postoje. Pokud se přenesou do sjezdových kuloárů, mohou příznivcům koalic ještě způsobit pořádně horké chvilky. Porazit kverulanty dokážou předsedové stran jedině, pokud delegáty přesvědčí o tom, že vůči strategickému cíli, kterým je porazit vládnoucí hnutí ANO, představuje přijetí eura podružnou věc.
Kde bude naše místo
Do budoucna tak podružnou záležitostí být nemusí. Nyní řeší Evropská unie problémy s překonáním koronavirové pandemie. Jakmile je však zvládne, bude se muset vypořádat s vážnými hospodářskými důsledky, které tato epidemie způsobila. Je pravděpodobné, že po odchodu Spojeného království se státy eurozóny, tvořící ekonomicky nejsilnější část Unie, odhodlají prosadit reformy, které dosud tato země blokovala. Hrozí vznik dvourychlostní Evropské unie a státy, které jako Česká republika nemají euro, se ocitnou v té pomalejší. Jejich vliv na politický a hospodářský vývoj Unie bude ještě více oslaben, stejně jako podíl na výhodách, které jim členství přináší a na které si zvykly.
Můžeme tedy očekávat, že nová vláda vzešlá z voleb do sněmovny bude muset opět rozhodovat o tom, kam v Evropě chceme patřit – to bude dáno právě tím, jestli euro přijmeme, nebo ne. Když uspějí dvě koalice složené z pěti opozičních stran, budou tvořit vládu a ponesou odpovědnost vpravdě historickou. Jejich voliči by jistě před volbami uvítali ujištění, že se nedořešená otázka eura nestane po volbách rozbuškou, která celý projekt rozmetá na kusy.
Autor je filozof a pedagog
Související
-
Z každého eura cent pro Česko. Německá pomoc ekonomice nám přinese miliardy, říká ekonom Bureš
„Poslední balík má hodnotu 100 miliard eur, takže k nám na nové přidané hodnotě přiteče až miliarda eur,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
-
Julie Hrstková: 2020, rok, kdy se Češi opět nedočkají eura
Už se z toho stala tradice. ČNB připraví analýzu, nakolik je česká ekonomika připravena na zavedení eura. Vláda dospěje k závěru, že na přijetí máme spoustu času.
-
Mělo by Česko přijmout euro, až bude hospodářsky dostatečně na výši?
Česko nedosahuje ekonomické úrovně zemí, ve kterých se platí eurem. Čerstvá analýza České národní banky uvádí tuto skutečnost mezi riziky, které ČR brání v přijetí eura.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.