Daniel Kroupa: Antikapitalisté
Řešení problémů spojených s klimatickou změnou je možné pouze tehdy, dokáží-li se na něm shodnout především státy, které produkují nejvíce skleníkových plynů. O tom, jak toho docílit se vedou mezinárodní jednání nejen na úrovni Organizace spojených národů, ale i v Evropské unii a v dalších podobných uskupeních.
Čtěte také
Představitelé těchto států se při jednáních opírají o výsledky vnitrostátních debat, v nichž hledají způsoby, jak přijmout potřebná opatření, aniž by narušili ekonomický rozvoj svých zemí, bez něhož by se sotva udržela stabilita demokratického systému.
Tyto debaty mohou přinést úspěšné výsledky pouze v případě, že se opírají o odborná stanoviska vědeckých institucí a zároveň nacházejí shodu v co nejširším politickém spektru tak, aby se přijatá rozhodnutí nemusela měnit po každých volbách. Je to pomalé, těžkopádné, ale osvědčené.
Ekologické problémy jako příležitost?
K zásadám demokratické diskuse patří, že z ní nikdo nesmí být předem vylučován a každý relevantní příspěvek musí být věcně vzat v úvahu.
Této skutečnosti zneužívají některé aktivistické organizace, pro které jsou ekologické problémy jenom příležitostí, kterou využívají ke svému boji proti demokratickému právnímu státu s tržním hospodářstvím, který nazývají kapitalismem. Obviňují jej, že to on nese vinu za znečištění planety, za sociální nerovnost, za nerovnost mezi muži a ženami, za rasismus, za útlak sexuálních a dalších menšin.
Zničující kapitalismus?
Zmatené pojmy vedou ke zmatenému uvažování, a to platí i pro pojem kapitalismus. Etymologicky vychází z latinského slova caput, což znamená hlava. Slovem kapitál se totiž původně mínil počet hlav dobytka, který se od nemovitého, tedy nepohyblivého majetku lišil tím, že se mohl snadno přesouvat z místa na místo.
Čtěte také
Kapitalismem by podle toho byl ekonomický systém, v němž pohyblivý majetek hraje větší roli než ten nepohyblivý a je konec konců jedno, jestli se přesouvají zvířata nebo peníze, které za ně utržíte, z banky do banky.
Za rozvoj tohoto systému vděčíme průmyslové civilizaci, která se zrodila někdy v polovině 18. století, tedy v době feudální. A její rozvoj byl umožněn matematickou přírodovědou, na jejím vytvoření měli zásluhu Galileo Galilei, Francis Bacon, René Descartes, Isaac Newton a další.
Čtěte také
To oni opustili antické a středověké pojetí vědy pro vědění a namísto toho přišli s tím, že vědění je moc, vědění má být pro předvídání a věda má sloužit lidským potřebám. Věda se stala součástí cyklu výzkum, vývoj, technika, výroba a spotřeba, který je poháněn úsilím uspokojovat neuspokojitelné lidské potřeby a žádosti.
Rozvíjející se průmyslová výroba vytvořila tlak, který zbořil feudální ovládání trhů, na kterých se mohl kapitál otáčet a způsobila dalekosáhlé společenské změny. Dokázala nasytit dříve hladovějící masy obyvatel. Přispěla ale také k tomu, že se lidé starají o uspokojování svých potřeb a o rozkoše z toho plynoucí, více než o spásu vlastní duše či o životní prostředí. Průmysl je ničí v kapitalismu skoro stejně jako v socialismu.
Suma sumárum, bojovníci proti kapitalismu střílejí do nesprávného terče. Není to demokratický právní stát, který může existovat i bez průmyslové výroby ani volný trh, který jenom zrcadlí potřeby, poptávku a nabídku, ale hedonistická průmyslová civilizace, proti níž stojí.
Dokud nepromyslí nově roli vědění a poznání, nenaleznou nový smysl techniky, neodhalí způsob, jak uživit masy lidí bez ztráty lidské důstojnosti, nezbývá než doufat, že tato zkažená civilizace nalezne prostředky a způsoby, jak učinit svůj rozvoj udržitelný.
Autor je filozof a pedagog
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
